Zde se nacházíte: Home > Ochrana ptáků > Ptáci a zemědělství
Podkategorie:

Článek: Mapování hnízdišť čejky chocholaté (Vanellus vanellus) v roce 2015

Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) patří mezi nejrychleji ubývající ptačí druhy naší krajiny. Mezi lety 1973-77 a 1985-89 došlo ke snížení početnosti celé populace čejek v ČR v rozsahu 20-50 %. V roce 1989 se u nás odhadovalo 20 000-40 000 párů, ale do příštího mapování v letech 2001-2003 došlo k dalšímu výraznému poklesu zhruba o 70 % na 7000-10 000 párů. Z některých oblastí čejky prakticky vymizely a její stavy se snížily i na tradičních hnízdištích v jižních a východních Čechách nebo na jižní Moravě. Proto Česká společnost ornitologická ve spolupráci s pracovní skupinou ČSO pro výzkum a ochranu bahňáků v ČR a Fakultou životního prostředí České zemědělské univerzity organizuje mapování hnízdního výskytu čejek, jehož cílem je získat podrobné informace o stavu hnízdišť, počtu hnízdících ptáků a dalších informacích, které mohou přispět k efektivnější ochraně tohoto ptačího druhu.

Proč se čejka chocholatá monitoruje?

Kdy má největší přínos monitoring provádět?

Jak mám při monitoringu postupovat?

Jak správně vyplnit formulář v databázi?


Vložit pozorování čejek (po registraci na birds.cz)


Dosavadní pozorování z roku 2015 (mapa na celou obrazovku):



Pozorování z roku 2014 (mapa na celou obrazovku):



Pozorování z roku 2013 (mapa na celou obrazovku):



Přehled pozorování z roku 2012 (mapa na celou obrazovku):



Podrobné informace o monitoringu hnízdišť a možnostech přímé ochrany hnízd naleznete také v časopise Vanellus 9, který se aktuálně připravuje i ve starších číslech Vanellus 8 a Vanellus 7.

Proč se čejka chocholatá monitoruje?


Čejka chocholatá patří do skupiny bahňáků, tedy ptačích druhů vázaných na vlhká a podmáčená stanoviště, jejichž početnost se v posledních desetiletích snižuje. Mezi hlavní faktory ohrožující čejku chocholatou patří zejména:

Úbytek mokřadů v krajině

Pro čejky jsou nezbytná vlhčí místa jako okraje rybníků, mokré louky a pastviny, drobné mokřady a prameniště a v současné době především mokré deprese v polích. Pro čejky představují optimální hnízdní i potravní prostředí. Jelikož mokřady v krajině chybí a zamokřená místa často v průběhu jara vysychají, čejky s kuřaty jsou nuceny využívat i náhradní potravní stanoviště jako jsou polní hnojiště.


Úbytek mokřadních stanovišť v krajině je jedním z příčin poklesu početnosti čejky chocholaté. Foto: Petr Šaj/birdphoto.cz

Změna způsobu hospodaření na travních porostech

Současný způsob obhospodařování luk je naprosto odlišný od dřívějšího, který se u nás praktikoval do 60. let 20. století. Čejky jsou v hnízdění daleko úspěšnější tam, kde se na vlhkých lukách ve vegetačním období pase dobytek a tráva se nekosí. Extensivní pastva udržuje optimální výšku vegetace a současně zvyšuje potravní nabídku. Bohužel dnes se na tradičních hnízdištích na nivních loukách pase jen minimálně.

Polní práce, ošetřování a způsob kosení luk

Čejky začínají hnízdit velmi brzy, takže jejich hnízda jsou ohrožována všemi jarními pracemi na polích (příprava půdy k setí, setí jařin apod.) i na loukách (vláčení či válcování). Pokud se při senoseči kosí od okrajů pozemků směrem k jejich středu, obětí sekaček se stávají nevzletná mláďata.


Při jarních zemědělských pracích dochází k vysokým hnízdním ztrátám. Foto: Miroslav Šálek

Hnojení luk

Hnojení a kejdování luk způsobuje likvidaci půdní fauny, urychluje růst trávy a podporuje její zahuštění. Čejkám takový porost nevyhovuje a hnízdiště opouštějí.

Predátoři

Vážné nebezpečí pro hnízdící čejky představuje zarůstání krajiny náletovými dřevinami. Vrány a další krkavcovití ptáci je využívají jako pozorovatelny, ze kterých čejčí hnízda snadno najdou a vyplení. Dalším tradičním predátorem je moták pochop. Ze savců představuje největší hrozbu zejména liška obecná, ale čejky se musí mít na pozorou také před lasicovitými šelmami nebo ježky. Míra predace je individuální podle stanovišť, ale v některých případech může být postižena i více než polovina hnízd.

Lov

Kroužkováním bylo zjištěno, že čejky mají větší šanci vrátit se na svá hnízdiště pouze z těch zimovišť, kde je lov čejek zakázán. Takovou výhodu má však bohužel jen malá část evropské populace čejek, která přezimuje na britských ostrovech, v Dánsku a Nizozemí. V ostatních státech se čejka loví.

Ohrožujících faktorů je sice celá řada, ale mezi nejvýznamnější patří zejména jarní zemědělské práce a stav zemědělské krajiny. Proto je jedním z hlavních cílů monitoringu zmapovat charakter stávajících hnízdišť a s ohledem na pravidelnost výskytu navrhout pro nejvýznamnější hnízdiště takové úpravy hospodaření, které jim zajistí odpovídající ochranu. Jedním z vhodných nástrojů jsou zejména agroenvironmentální programy a právě pro čejku chocholatou bychom chtěli na základě výsledku monitoringu navrhnout jednak optimální nastavení nového programu pro čejky hnízdící na orné půdě a současně zpracovat seznam vhodných lokalit.

Kdy má největší přínos monitoring provádět?


Monitoring bude probíhat během celé hnízdní sezóny, ale stěžejní je zejména období od 20.3 do 10.4., kdy bychom rádi vymapovali co největší počet čejčích hnízdišť v celé ČR. V tomto období dochází k výběru hnízdišť a začátku hnízdění. Čejky jsou díky nápadnému toku a nízké vegetaci nejsnáze zjistitelné a jejich početnost dosahuje na obsazených lokalitách maximálních hodnot. Proto se raději věnujte hledání nových hnízdišť než kontrole už nalezených lokalit. Návrat na již sčítanou lokalitu má význam pouze v případech, kdy jste při první kontrole nezaznamenali čejky při toku (mohlo se jednat pouze o protahující ptáky) nebo v době návštěvy nebylo možné odhadnout početnost čejek např. z důvodu špatného počasí. Zmapování co největšího území v tomto období je stěžejní pro úspěšnost celé akce.

Během dalších 22 dní, od 11. dubna do 2. května, bude pro nás užitečné na co největším počtu lokalit kontrolovaných v prvním období provést druhou návštěvu a to minimálně 10 dní po provedení první návštěvy. Hledání nových lokalit v tomto období je však rovněž velmi přínosné, i když výsledky z tohoto období jsou již trochu matoucí, protože čejky se mezitím mohly přeskupit mezi lokalitami po ztrátách snůšek v důsledku probíhajících polních prací nebo predace a může se jednat o náhradní hnízdění na “provizorních” hnízdištích.

Jak mám při monitoringu postupovat?


Čejky jsou v době tahu a při výběru hnízdišť v krajině poměrně nápadné a to nejen svým kontrastním zbarvením a akrobatickými letem, ale zejména pronikavým voláním kvííí-vit. Při pátrání po čejkách věnujte přednostní pozornost zemědělským kulturám, které jsou na jaře částečně podmáčené (oraniště, mírné deprese ve vzcházejících ozimech nebo jařinách, vlhké louky, okolí vypuštěných rybníků). Jako vhodný způsob dopravy se nabízí kolo – druhá polovina března je ten správný čas oprášit ho po zimě a udělat tak současně něco pro své tělo i pro přírodu. Nezapomeňte na vhodné obutí (holinky), teplé oblečení a něco pro zahřátí do „termosky“.


Tokající čejka je velmi nápadná. Foto: Jan Vratislav

Čejky je možno vyhledávat po celý den, avšak jejich aktivita výrazně klesá za větrného počasí a také v časných odpoledních hodinách za velmi teplých slunečných dnů. Tokající čejky lze vyhledávat poslechem v otevřené krajině - zvláště v ranních hodinách je jejich tok slyšitelný na stovky metrů. Vizuální kontrola lokality se pak odvíjí od množství pozorovaných ptáků a přehlednosti území. Samci jsou nápadnější, často létají nad plochou a volají, samice spíše nenápadně posedávají v polích nebo sbírají potravu v okolí. Teritoriální samci velmi dobře ohraničují prostor budoucího hnízdiště a tak je užitečné je zpovzdálí (např. z částečného úkrytu, ale vždy pokud možno „po slunci“) alespoň 10 minut sledovat. Obvykle po chvíli odhalíme několik dalších ptáků, kteří byli zprvu přehlédnuti nebo se vrátili z potravního stanoviště. Vyplatí se ihned po obeznámení se situací a tedy ještě v terénu provést hrubý nákres s vyznačením jednotlivých biotopů, zamokřených míst a také prostoru, nad nímž tokali samci, popř. také, kde byly pozorovány čejky sbírající potravu. Nezapomeňte zaznamenat vámi pozorovaný celkový počet čejek, dobu strávenou pozorováním na konkrétní lokalitě a typ dalekohledu, který jste použili. I tyto doplňující a zdánlivě bezvýznamné údaje mohou být pro nás velmi užitečné při konečném vyhodnocování výsledků. Pokud Vás lokalita zaujme a navštívíte ji v tomto termínu opakovaně, můžete se soustředit na odhad počtu hnízdících samic. Ten totiž vůbec nemusí odpovídat počtu přítomných samců: v méně vhodných biotopech někdy tokají nespárovaní samci, kteří na lokalitě vůbec nezahnízdí a záhy z lokality zmizí a naopak, na atraktivních místech jsou samice ochotny hnízdit polygamně, tj. v teritoriu jednoho samce zahnízdí dvě, výjimečně i tři samice. Vyhledávání hnízd na dálku je nejsnazší v loukách (čejky sedící na hnízdech jsou při pečlivém pátrání silnějším dalekohledem o rozlišení nejm. 10x50 dobře pozorovatelné), o něco obtížnější je v rašících obilninách a nejnáročnější v oraništích. Zde je nejspolehlivější metodou krátká pochůzka polem a spočtení vyplašených čejek, které jsme předtím neviděli. Nejpravděpodobněji totiž půjde o ptáky, kteří seděli na hnízdech a byli přehédnuti. Pokud plašení není intenzivní a časté, čejky je tolerují a na hnízda se záhy vracejí.

Pro snadnější determinaci hlasových projevů čejky můžete využít nahrávky Ing. Pavla Pelze, Edice Biophon:

I. Výběr hnízdišť (15. - 31. března) – hlas čejky při toku ve formátu MP3.

II. Období líhnutí mláďat (21. dubna - 10. května) – hlas varující čejky ve formátu MP3.

Jak správně vyplnit formulář v databázi?


Pokud máte zájem o detailní informace k metodice mapování, najdete je v časopise Vanellus z roku 2012. Dotazy na případné nejasnosti směřujte na autory monitoringu na emailu zamecnik @ birdlife.cz.

Každou kontrolu dané lokality uvádějte jako nový originální záznam v databázi. Součástí dotazníku jsou povinné a nepovinné položky. Mezi povinné položky patří kromě zcela základních informací o datumu sčítání a jménu pozorovatele následující kolonky:

Obec (část obce). Zadáním tohoto údaje se Vám přiblíží mapka do požadované oblasti, kde poté snadno dohledáte polohu
hnízdiště.

Lokalita. Tato kolonka je velmi důležitá pro snadnou identifikaci lokality pozorovatelem a při komunikaci organizátorů s mapovatelem (domluva podle jednoznačného názvu lokality je snazší, než podle GPS souřadnic). Optimální je nazvat lokalitu originálním způsobem, např. "Louka jižně od Pištína" nebo "Roudnice - sever". Důležité je při každé kontrole stejné lokality zadávat její název identický s předchozím, abychom věděli, že se opravdu jedná o další návštěvu stejné lokality.

Souřadnice. Bez přesného lokalizování hnízdiště by celé mapování ztrácelo smysl. Zde doporučujeme přepnout na satelitní mapu a při dostatečném zvětšení dohledat přesnou polohu hnízdiště. GPS souřadnice zadáte do odhadnutého středu hnízdiště na mapě kliknutím levého tlačítka myši. Po klinutí ověřte, že zadaná lokalita opravdu odpovídá. Pozici je případně možné jednoduše posunout, pokud na značku najedete kurzotrem myši a uchopením pozice levým tlačítkem ji můžete posunout na libovolné místo.

Počet. Do této kolonky vyplňte maximální zjištěný počet dospělých jedinců čejky při dané kontrole (mláďata se vypisují pouze do poznámky). Pokud je na lokalitě více než 20 čejek a Vy nejste schopni je přesně spočítat, je možné uvést počet ve tvaru „cca 30“. Podobným způsobem můžete uvést „min 10“ v případě, kdy kvůli zhoršeným podmínkám počasí nebo krátké době návštěvy lokality předpokládáte podstatně více přítomných čejek na lokalitě.

Prostředí. Nejčastěji se bude jednat zároveň o hnízdní prostředí. Zde máte na výběr z 13 možných typů prostředí. Před vlastním mapováním se ujistěte, že máte představu, jak dané konkrétní prostředí vypadá. Pokud se stane, že čejky objevíte v neobvyklém biotopu (brambořiště, pole řepy apod.) nebo si nejste jisti zařazením prostředí na Vaší lokalitě, tak zadejte „jiné prostředí“ a co nejpodrobněji ho popište do poznámky.


Čejky vyhledávají zamokřené části polí. Foto: Václav Zámečník

Přítomnost vody. Zde existují čtyři možnosti z nichž jednu je nezbytné vybrat. Poslední možnost: „rozsáhlá podmáčená plocha“ představuje opravdu plošně zatopené pole, nebo louku, kde není voda vidět pouze v depresích. Biotopy jako dno rybníka/odkalovací nádrž nebo výtopa rybníka, trvale podmáčené ostřicoviště budou zpravidla také rozsáhle podmáčené plochy.

Pravidelnost hnízdního výskytu čejek na lokalitě. Mapovatel může mít problémy se správnou interpretací u občasného/nepravidelného a pravidelného/každoročního hnízdiště. Pro jistotu příklad: Pokud jsem lokalitu pozoroval 6 let a čejky byly přítomny v 1-3 letech, tak se jedná o občasné/nepravidelné hnízdiště, pokud jsem zde čejky pozoroval ve 4-6 letech, jedná se o pravidelné/každoroční hnízdiště. Podobný poměr lze stanovit z různého počtu let sledování. Do poznámky prosím uveďte, kolik let lokalitu sledujete. Pravidelnost hnízdního období se vztahuje k posledním šesti, maximálně 10 hnízdním sezónám, historické výskyty čejek na lokalitě staršího data již neberte v potaz.

Nepovinnými, ale velmi důležitými a potřebnými částmi dotazníku jsou:

Časové rozmezí sčítání na dané lokalitě. Tento údaj prosím uvádějte v rozmezí od-do (např.: 15:30-16:10). Časové rozmezí je důležité pro posouzení úsilí pozorovatele a denní doby sčítání.

Aktivita. Rovněž se nejedná o povinný údaj, ale jeho vyplnění je velmi důležité, zejména s ohledem na průkaznost hnízdění čejek na lokalitě a tedy i významnost lokality pro čejky. Pro vyplňování čejčího dotazníku jsou relevantní následující možnosti (seřazené podle průkaznosti hnízdění od nejnižšího k nejvyššímu): lov/sběr potravy => volání => tok => páření => staví hnízdo (u čejky hloubení hnízdního důlku) => obsazené hnízdo => vzrušené chování a varování (u čejky zejména intenzivní vyhánění ptačích predátorů, varování i na člověka, svědčí spíše o přítomnosti mláďat) => čerstvě vylétaná mláďata (u čejky znamená pozorování samostatných nevzletných mláďat, do poznámky můžete odhadnout jejich věk). Lokalita, kde čejky zahnízdily a úspěšně vyvedla mláďata je pochopitelně hodnotnější, než ta, kde došlo pouze k neúspěšnému zahnízdění. Proto vyplňujte vždy k dané kontrole aktuální nejvyšší průkaznost hnízdění (tedy pokud čejky na lokalitě sbírají potravu, tokají a jednu samici vidím na hnízdě => uvedu do aktivity „obsazené hnízdo“). Tento princip platí obecně. Během minimálně 10 min. pozorování by se měly čejky nějak projevit, pokud však opravdu nezaznamenáte žádnou aktivitu, popiště to do poznámky.

Velikost hnízdiště. Jedná se o důležitou informaci, která charakterizuje způsob hnízdění a může být také využita při ochraně dané lokality. Kolonku vyplňujte pouze pokud zaznamenáte tok a vyšší kategorii průkaznosti hnízdění. Jedná se o plochu v ha, nad kterou vidíte tokat čejky obhajující teritorium, pozorujete sedící ptáky na hnízdech s hlídkujícími jedinci okolo apod. Odhad plochy v terénu může být náročný, proto doporučujeme (zvláště na rozsáhlejších plochách) si v terénu pouze vymezit pomocí jednoznačných horizont (např. soliterní strom v poli, okraj lesa, budova) okraje hnízdiště, ideálně ze dvou pozic, a před zápisem lokality do databáze spočítejte plochu pomocí některého z mapového portálu (např. amapy.centrum.cz) nebo ji případně odhadněte podle velikosti půdních bloků na veřejném portále LPIS. Podle obce si vyhledejte příslušný půdní blok a dvojklikem levým tlačítkem myši se vám rozbalí informace o půdním bloku včetně jeho rozlohy.

Výška porostu. Uvádějte ji zaokrouhlenou na 5 cm a hodnoťte jako výšku, které dosahuje většina rostlin na polním celku s hnízdištěm čejek (nepočítají se nejvyšší stébla, ani to, že obilí okolo mokřiny nevzešlo a je nižší než na zbytku hnízdiště).

Zbývají na vyplnění dvě okna rozsahově neomezených poznámek. Nad spodním oknem jsou vypsány informace, které bychom rádi o hnízdišti získali. Postačí si tento odstavec zkopírovat do poznámky a na patřičných místech heslovitě sdělit požadované údaje (často stačí „ano/ne“, „nejsou“ apod.). Zde budeme moc rádi, pokud uvedete alespoň některé z doporučených informací:

odhad velikosti plochy v ha, kde čejky hnízdí – velikost oblasti, kde čejky pravděpodobně hnízdí, např. „cca 3 ha kolem vlhké deprese“ nebo „čejky hnízdí rozptýleně na západní polovině pole (cca20 ha)“.

ohrožující faktory čejek na lokalitě – např. zemědělské práce (zvláčení oraniště, smykování louky apod.), pozorování predační události „pochop se snažil ukořistit mládě“, „lokalitou proběhla liška“ nebo „hnízdiště pozorně sledují z nedalekého stromu sledují 2 vrány“, rušení lidmi a další.

přítomnost hnojiště – jedná se o vyhledávané potravní stanoviště pro čejky s mláďaty. Pokud je přítomné, uveďte, zda se nachází přímo na hnízdišti, nebo je za jeho hranicemi (v tomto případě uveďte jak je hnojiště daleko od kraje hnízdiště). Při kontrole v době vodění mláďat je vhodné také zkontrolovat jeho okolí.

poměr pohlaví; počet ptáků na hnízdech, počet mláďat… a cokoliv dalšího.

Nakonec bude velmi užitečné zodpovězení těchto tří otázek v poznámce:
provedu další kontrolu této lokality? – pokud plánujete lokalitu znovu navštívit, uveďte to => všichni budou vědět, že lokalita bude dále sledována, stejně tak, pokud máte jistotu, že už se na lokalitu již nevrátíte, uveďte to a všichni budou vědět, že tato lokalita je volná pro další monitoring; pokud to bude významná lokalita, pokusíme se za Vás sehnat náhradu.

Provedl jsem negativní kontrolu této lokality? – pokud jste projeli širší oblast a na této lokalitě jste čejky pozorovali až nyní, uveďte do poznámky data předchozích negativních kontrol (např. „8.4. a 19.4. jsem zde čejky nepozoroval“), tyto údaje jsou důležité pro rozhodnutí, zdali se jedná o lokalitu náhradního hnízdění, kde čejky na počátku hnízdní sezóny nebyly přítomny a nebo zdali tuto jistotu nemáme a lokalita objevená 15. května může být náhradní hnízdiště stejně dobře jako lokalita obsazená od začátku sezóny, akorát jí dříve nikdo nenavštívil.

Vstoupil jsem do plochy hnízdiště? – stačí uvést „ano“ nebo „ne“ za zkopírovanou otázku ze záhlaví poznámky, případně je možné informaci více rozepsat. Tento údaj je důležitý pro stanovení přesnosti odhadu čejek na lokalitě.

Václav Zámečník, Vojtěch Kubelka a Miroslav E. Šálek
27.02.2015
Počet názorů: 1 Přidat názor

Reakce čtenářů

hnízdění čejky (Tomáš) 08.06.2013, 07:16