Česká společnost ornitologická

Čejka chocholatá – náš nejhojnější zástupce bahňáků zaznamenal od roku 1982 neuvěřitelný pokles početnosti o více než 90 %, k úbytku však dochází ve většině zemí Evropy. Svůj podíl viny na tomto trendu má i lov na zimovištích. V roce 2000 hnízdilo v České republice 7 000 – 10 000 párů čejek.

Cílem agro-environmentálního titulu "Ptačí lokality na travních porostech" je vrátit čejku chocholatou zpátky na naše louky.
Fotografie: Chris Gomersall/RSPB-image.com

Samec se v letním šatu liší od samice delší chocholkou a černě zbarveným hrdlem, které má samice méně výrazné s bílými skvrnami. Čejka má nejraději otevřenou rovinu s dobrým rozhledem, ale v poslední době se objevuje i na horských loukách s extenzivní pastvou dobytka. Typické hnízdní prostředí dříve představovaly louky, které se však vlivem odvodňování, hnojení a zemědělských prací stávají pro čejku nevhodné a ta stále častěji hnízdí na orné půdě.

Čejky se ze zimovišť v západní a jižní Evropě vrací v první polovině března. Po nápadných svatebních letech snáší samička koncem března a začátkem dubna 4 vejce, na kterých sedí oba rodiče 21 až 29 dnů. Čejky jsou schopné mít při ztrátě snůšky až 4 náhradní hnízdění. Mláďata jsou brzy po vylíhnutí schopná opustit hnízdo. Potravu tvoří především drobní bezobratlí živočichové. Zpět na zimoviště se čejky vrací už v průběhu července.

Zemědělci mohou čejce i ostatním bahňákům pomoci vstupem do agro-environmentálního titulu Ptačí lokality na travních porostech, který se snaží zlepšit životní podmínky na tradičních hnízdištích.

Počet názorů: 1

Reakce čtenářů

pomoc (honzi) 31.01.2006, 14:50