Článek: Ptačí chřipka - doplnění České společnosti ornitologické

Doporučujeme věnovat pozornost níže uvedenému stanovisku BirdLife International. K tomu doplňujeme ještě několik dalších informací.

Virus H5N1, který je pro ptáky vysoce patogenní se snadno přenáší mezi drůbeží. Jeho přenos na člověka je mnohem komplikovanější, dochází k němu zatím pouze u osob, které jsou v přímém kontaktu s nakaženou drůbeží a jejími exkrementy. Neexistuje důkaz přenosu ptačí chřipky na člověka z volně žijícího ptáka!

Většina volně žijících ptáků, u kterých byla nemoc zjištěna, se nakazila od drůbeže. Není tedy pravda, že by se drůbež vždy nakazila od volně žijícího ptáka, mnohem častější je opačný přenos. U volně žijících ptáků po nakažení rychle propuká choroba a brzy dochází k úhynu. Není tedy pravděpodobné, že by nakažený pták mohl migrovat na dlouhé trasy.Pokud byla u divoce žijících ptáků objevena ptačí chřipka kmene H5N1, vždy se jednalo o umírajícího ptáka nebo ptáka neschopného letu.

U ptáků existuje množství běžných kmenů ptačí chřipky, které nejsou vysoce patogenní. U divoce žijících ptáků tyto viry obvykle nemutují do jiných forem, kdežto právě u drůbeže (která má navíc oslabený imunitní systém), může snázeji dojít k mutaci na vysoce patogenní formu.

Zcela neadekvátní je obava z jarního návratu tažných ptáků a s tím související likvidace jejich hnízd. Pod vlivem paniky vyvolané současnou situací jsme již zaznamenali první případy nesmyslné a navíc protizákonné likvidace hnízd např. vlaštovek a jiřiček. Tito ptáci přitom ani nepatří mezi rizikové skupiny, u kterých je přenos některého z ptačích virů pravděpodobnější nebo u kterých byl v nedávné době virus H5N1 prokázán (např. kachny).

ČSO




17.10.2005, 16:39:00


    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791