Zde se nacházíte: Home > ČSO/Birdlife > Tiskové zprávy ČSO
Podkategorie:

Článek: Nebojte se havranů!

V souvislosti s panikou ohledně Ptačí chřipky se Českou republikou šíří další strach z ptáků – pro změnu z havranů, jejichž hejna k nám nyní, tak jako každý rok přilétají zimovat. Obrovská černá hejna vzbuzují v již dost vystrašených lidech další záchvat strachu – zvlášť když se dočtou, že k nám přilétají z „nakaženého Ruska“. Informuje-li navíc jeden z nejčtenějších deníků, že „Smrt kvůli ptačí chřipce hrozí od havranů z východu“, není se co divit vzniklé hysterii. Tak jako vždy i nyní však platí, že strach má velké oči. Jak to vlastně je s těmi „nebezpečnými havrany?“

Nejprve nějaká fakta o havranovi.

Havran polní v Čechách hnízdí v koloniích na různých místech republiky, jako jsou např. Veltrusy, Pardubice, Chrudim, či Veselí nad Lužnicí. Všichni tito hnízdící ptáci od nás na zimu odlétají (a v současné době již odlétli) do jihozápadní Evropy. Naopak k nám přilétají početná hejna (odhad 2-4 miliony) ptáků nejčastěji z jižní části Běloruska, severní části Ukrajiny a ze středního Povolží. Z oblastí, kde jsou prokázána ohniska ptačí chřipky k nám tedy může přiletět jen zlomek z celkového počtu ptáků.

Po příletu se ptáci přes den toulají po krajině a často se vyskytují i ve městech. Na noc se pak slétají na hromadná nocoviště, rozmístěná po celé ČR.

Proč se NEBÁT havranů ?
Důvody lze shrnout do několika bodů:

1. Až do 21. 10. nebyl v celé Evropě vysoce patogenní kmen ptačí chřipky H5N1 prokázán u divoce žijícího ptáka. Podle posledních zpráv k tomu došlo u labutí v Chorvatsku. Mnohem větší pravděpodobnost je však přenos nakaženou drůbeží.

2. Doposud nebyl prokázán přenos jakéhokoli viru ptačí chřipky z volně žijícího ptáka na člověka. Obecně se odborníci shodují na tom, že přenos viru ptačí chřipky z ptáka na člověka je složitý proces. Došlo k němu zatím pouze v Asii a to při velmi úzkém a dlouhodobém kontaktu lidí s drůbeží a jejími exkrementy.

2. Havran polní patří do řádu pěvců. Ti nepatří mezi rizikové skupiny, u nichž je pravděpodobná nákaza a přenos viru H5N1. Tento kmen byl doposud u pěvců prokázán pouze v Asii a většinou se jednalo o doma chované druhy.

3. Migrace havranů neprobíhá najednou, tedy hejno ptáků v Rusku se nezvedne a naráz neodlétne do České republiky. Ptáci mají po cestě různé zastávky, kde se potulují a hledají potravu. Celá trasa jim může odhadem trvat i týden. Vzhledem k tomu, že odhadovaná inkubační doba (tedy doba od nakažení do projevení nemoci) u viru H5N1 je dva dny, začali by nakažení ptáci hynout již po cestě, což by za současné panické situace zcela jistě neuniklo lidské pozornosti. Navíc u takovýchto hejnových ptáků by pravděpodobně došlo k rychlému přenosu v celém hejnu a tudíž k hromadnému umírání, což zvyšuje pravděpodobnost objevení případných postižených ptáků. S největší pravděpodobností k nám tedy přilétli ptáci zdraví, resp. nenakažení vysoce patogenním kmenem H5N1.

4. Případy chřipky, které jsou hlášeny z různých míst Evropy, jsou v naprosté většině nízkopatogenní kmeny chřipky, tedy relativně neškodné, nepřenositelné na člověka. U ptáků jsou totiž tyto lehké formy chřipky běžné stejně tak jako lidé mají „své“ chřipky. Vysokopatogenní chřipka kmene H5N1 byla zatím v Evropě objevena pouze v Rusku, Rumunsku, Chorvatsku a Turecku a ohniska jsou pod kontrolou.

5. Hromadná nocoviště jsou vždy sledována ornitology, kteří mimo jiné havrany počítají. Zcela jistě by si nějakého hromadného úhynu všimli a upozornili by kompetentní úřady např. státní veterinární správu. To ostatně může udělat každý občan, zneklidnění je však namístě pouze u výskytu skutečně hromadného úmrtí ptáků.

Lucie Hošková, tajemnice České společnosti ornitologické

26.10.2005
Počet názorů: 5 Přidat názor

Reakce čtenářů

Ještě k chorvatským labutím (Lucie Hošková) 31.10.2005, 10:26

labutě (JardaZ) 28.10.2005, 13:51

chorvatské "labutě" (Jiří Šírek) 28.10.2005, 07:37

bez předmětu (Ivan Mikšík) 28.10.2005, 07:52

prosba většího vysvětlování (Jiří Kult) 26.10.2005, 18:40



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791