Zde se nacházíte: Home > Věda a výzkum
Podkategorie:

Článek: SE European Bird Migration Network workshop v Praze

Po deseti letech od založení organizace Southeast European Bird Migration Network (SEEN) se v útulném prostředí Lannovy vily v Praze konalo ve dnech 2.–5. února 2006 již osmé setkání ornitologů z Evropy a Blízkého východu.

Poznání migrace jednotlivých druhů a populací ptáků má nejen zásadní význam pro jejich účinnou ochranu, ale je např. důležité pro odhad směru šíření patogenů potenciálně přenášených volně žijícími ptáky. Zjednodušeně lze říci, že evropské populace mnoha druhů tažných ptáků sledují při cestě na zimoviště dvě hlavní migrační cesty – jihozápadní vedoucí přes Pyrenejský poloostrov a jihovýchodní přes východní Středomoří. Nenáhodné rozložení vědecké aktivity a finančních zdrojů na našem kontinentu způsobilo, že jihozápadní tahová cesta je relativně mnohem více prozkoumaná než jihovýchodní. Cílem založení organizace SEEN (Southeast European Bird Migration Network) bylo vytvořit mezinárodní síť ornitologů ze zemí ležících na zmíněné jihovýchodní tahové cestě a koordinací těchto „národních stanic“ dosáhnout zintenzivnění a zefektivnění studia migrace ptáků. Dnes SEEN sdružuje 25 členských zemí a na pravidelných pracovních setkáních společně usiluje o podporu výzkumu v celé oblasti, o sjednocení metodiky a výstupů studia tak, aby je bylo možno organicky propojit a prezentovat společně.


Letos poprvé se organizace ujala Česká republika, konkrétně Ústav biologie obratlovců AV ČR spolu s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy. Spolupořadatelem byla i ČSO a Společnost spolupracovníků Kroužkovací stanice NM. Do reprezentativních prostor pražské Lannovy vily se v termínu 2.–5. února sjelo na 46 účastníků z 15 zemí od Lotyšska až po Egypt. Ačkoli od posledního workshopu SEEN uplynulo jen několik měsíců, dvouapůldenní maraton přednášek potvrdil, že zájem o tato setkání v průběhu let nijak neutuchá. Nosným pilířem jsou vždy referáty o činnosti jednotlivých stanic v uplynulé sezóně. Posluchač si tak sám mohl udělat představu, jak se vyvíjí činnost skupiny a posoudit rozdíly v kvalitě získaných výsledků i intenzitě provedené práce. Zvláštní zřetel byl věnován výsledkům orientačních experimentů, jejichž zpracování je poměrně náročné a nutno přiznat, že některé používané analytické postupy se musely bránit kritice. Z řady osvědčených přístupů ke studiu migrace vynikaly moderní metody, jako satelitní telemetrie či využití stabilních izotopů z per tažných ptáků. Tyto alternativní postupy přinášejí nejen řadu zajímavých výsledků, ale hlavně umožňují změnit úhel pohledu na studovanou problematiku, a mají tak potenciál zodpovědět dříve nemyslitelné otázky. Data sesbíraná při odchytu ptáků na tahu jsou využitelná i v jiných oblastech ornitologie – velmi zajímavé byly například přednášky o ptačí malárii či o vzájemném vztahu pohlaví, strukturální velikosti křídla a barevnosti opeření u červenek obecných.


Jaká by to byla konference o migraci ptáků, kdyby nedošlo na ptačí chřipku… Po zvané přednášce doc. Z. Hubálka z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, která představovala velmi zasvěcený a vyvážený pohled na problematiku tohoto onemocnění, následovala pestrá diskuse. Jejím cílem bylo nalézt způsob, jakým by se SEEN mohl podílet na získávání nových relevantních informací o viru H5N1. Bohužel současné technické zázemí neumožňuje žádné stanici samostatně provádět laboratorní zpracování vzorků tkání odchycených jedinců. Nejbližším úkolem bude tedy navázat spolupráci s regionálními laboratořemi a vytvořit tak kvalitnější podmínky pro podobné mezioborové studie.
Akce byla organizována za finančního přispění Ministerstva životního prostředí, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, Společnosti spolupracovníků Kroužkovací stanice Národního muzea a Akademie věd České republiky.

Sborník abstraktů a snímky z workshopu jsou k dispozici na www.ivb.cz/seen2006

David Hořák & Petr Procházka
06.03.2006
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791