Zde se nacházíte: Home > Věda a výzkum
Podkategorie:

Článek: Obecná ornitologie

Koncem loňského roku vyšla u nás poprvé učebnice, která se věnuje obecné ornitologii. Autorem není nikdo jiný, než známý zoolog, bývalý ředitel ZOO Praha prof. RNDr. Zdeněk Veselovský, DrSc.

Obecna ornitologiePrvní kapitola „Člověk a ptáci“ odpovídá na otázku, jak ptáci ovlivňovali život člověka. Četnými příklady včetně instruktivních pérovek je dokladováno, že ptáci hráli již odedávna svou roli v náboženství, vědě a umění. Tyto informace se k českému čtenáři dostávají v této poměrně obsáhlé podobě poprvé.

Druhá kapitola „Historie a evoluce ptáků“ se zaměřuje na vznik třídy ptáků a její vývoj od nejstarších dob až po dnešek ve světle současných vědeckých přístupů.

Třetí kapitola pod názvem „Ptačí pero“ podrobně popisuje stavbu a funkci opeření, které je charakteristickým znakem třídy ptáků. Dozvídáme se tu též o různých adaptacích, vzniklých na základě odlišného způsobu života. Čtivý text je vhodně doplněn zdařilými pérovkami.

Navazující kapitola „Dobytí vzdušného prostoru“ do značné míry navazuje na kapitolu předchozí a popisuje další četná přizpůsobení, která nakonec ptákům umožnila se aktivně pohybovat vzduchem. Najdeme tu též tabelární přehled hlavních svalů na ptačím těle včetně jejich funkcí a podrobně popsané různé způsoby letu.

Pátá kapitola „Krevní oběh, dýchání, tepelná regulace“ se věnuje vyjmenovaným anatomickým a fyziologickým aspektům ptačího těla. Znovu je vysvětleno, k jakým změnám v tomto ohledu muselo dojít, aby ptáci při letu vyvíjející obrovskou výkonnost svých svalů mohli fungovat jako fungují. V přehledných tabulkách je uvedena průměrná velikost srdce, klidová a maximální tepová frekvence u skupin ptáků lišících se velikostí těla i způsobem života.

Šestá kapitola „Nervový a hormonální systém a smysly“ se poprvé nepatrně odklání od doposud ústředního tématu – ptačího letu. Kromě samotného popisu příslušných struktur je snaha čtenářům jednoduchým způsobem přiblížit složitou funkční provázanost nervového a hormonálního systému. Velká pozornost je věnována zraku jako ústřednímu smyslu ptáků, ale i sluchu, rovnovážnému ústrojí, hmatu, čichu a chuti.

Samostatná sedmá kapitola řeší vše co souvisí s potravními zdroji a zažívacími orgány. Nakonec není tajemstvím, že ptáci jsou podstatně více závislí na potravní nabídce než na neživých podmínkách prostředí. Autor opět na řadě příkladů doplněných instruktivními obrázky dokládá nesmírnou různorodost ve tvaru zobáku, způsobech získávání potravy a jejího trávení. V této kapitole se též dozvíme vše potřebné o vylučovacích orgánech.

Osmá kapitola nese název „Chování“ patří mezi nejobsáhlejší. Není divu, protože chováním ptáků i jiných skupin obratlovců se profesor Veselovský zabýval podstatnou část života. Postupně jsou tu popisována a rozebírána jednotlivá schémata a typy chování.

Samostatná devátá kapitola „Ptačí dorozumívání“ úzce souvisí s předchozí kapitolou. Vždyť různé typy chování jsou na dorozumění přímo závislé. Logicky největší pozornost je věnována akustickým signálům, které u ptáků hrají podstatnou roli při komunikaci v nejširším slova smyslu. Podrobně je vysvětlena tvorba ptačího hlasu a význam jednotlivých hlasových projevů.

Kapitola „Pohlavní orgány a rozmnožování“ se zprvu zabývá anatomií a fyziologií pohlavních orgánů, stavbou ptačího vejce, dále pak pravidelnostmi a zvláštnostmi souvisejícími se stavbou hnízda a inkubací vajec. Uzavřena je popisem zárodečného a postembryonálního vývoje.

V jedenácté kapitole „Námluvy a sexuální chování“ se dozvíme zásadní informace o době rozmnožování, toku, výběru partnera a kopulaci, partnerských vztazích, inkubaci a péči o mláďata. Následuje poslední kapitola „Biorytmy a migrace“, která zahrnuje další důležité aspekty chování ptáků. Jsou zde též shrnuty poznatky týkající se orientace ptáků, odpočinku a spánku a samozřejmě migrace včetně historie výzkumu tohoto dodnes ne úplně vysvětleného fenoménu.

Za regulérními očíslovanými kapitolami ještě najdeme dva vstupy – jeden je nazván „Systém ptáků“ - jsou zde seřazeny jednotlivé řády podle současných znalostí, které vycházejí jak z paleontologických nálezů, tak výsledků bádání moderními metodami molekulární biologie, které jsou schopny doložit nebo vyvrátit příbuznost jednotlivých systematických jednotek.
Druhý vstup je stručným přehledem zoogeografického rozšíření ptáků v jednotlivých oblastech. Cennou pomůckou pro zájemce, kteří se chtějí dopracovat do větších detailů než je schopna tato učebnice, autor na konci uvádí přehled nejzásadnějších pramenů tříděných podle hlavních tematických celků.

Závěrem bych chtěl učinit ještě několik obecných poznámek k celé knize. I když není pochyb, že jde o učebnici na vysoké odborné úrovni s uceleným členěním a logickými návaznostmi, přesto nejde jen o suché sdělování faktů. Text je doslova prošpikován četnými zajímavostmi – často z osobních zkušeností autora - a mnoha vesměs zdařilými pérovkami a barevnými obrázky brněnského malíře Jana Dungela. Jak sám autor píše v úvodu, jeho cílem bylo napsat knihu, která bude sloužit stejně univerzitním studentům biologie jako početným obdivovatelům ptáků. Tento záměr se mu jistě podařil a rád mu tímto blahopřeji.

Obecná ornitologie
Zdeněk Veselovský
Nakladatelství Academia Praha 2001., 357 str.
ISBN 80-200-0857-8

Vladimír Bejček

02.12.2002
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791