Zde se nacházíte: Home > Věda a výzkum
Podkategorie:

Článek: Zajímavosti aneb co se do Sylvie nevešlo

K článku J. Chytila, K. Popracha & M. Haluzíka, 2010: Migrační chování české populace racka černohlavého (Larus melanocephalus). Sylvia 46: 107–123.


Foto 1. ZRK8; + 3K: Pardubice, 26. 2. 2007 - foto R. Hampl.


Foto 2. ZRH8; 2K: Liverpool, Anglie, 2. 10. 2005 - foto P. Hackett.


Foto 3. ZRH8; + 3K: Scheveningen, Holandsko, 15. 7. 2007 - foto R. van der Vliet.


Foto 4. ZRJ3; + 3K: jezero Chiemsee, Bavorsko, Německo, 16. 12. 2006 - foto J. Langenberg.


Foto 5. ZRT8; + 3K: Chomoutov, 15. 6. 2009 - foto K. Poprach.



K článku K. Popracha, M. Haluzíka a J. Chytila, 2007: Hnízdní biologie, biometrie a etologie racka černohlavého (Larus melanocephalus) v České republice. Sylvia 43: 88-108.




















K článku K. Popracha, M. Haluzíka a J. Chytila, 2006: Rozšíření a početnost hnízdní populace racka černohlavého (Larus melanocephalus) v České republice. Sylvia 42: 66-80.

Foto 1. Hnízdní biotop racka černohlavého (Larus melanocephalus) v PR Chomoutovské jezero, 2006 - foto K. Poprach.


Foto 2. Na tradičních hnízdních lokalitách v ČR hnízdí racek černohlavý (Larus melanocephalus) v subkoloniích, kdy hnízda mezi sebou jsou vzdálena do 1 m, Chomoutovské jezero, 2002 - foto K. Poprach.


Foto 3. Typický je obraz obou partnerů racka černohlavého (Larus melanocephalus) u hnízda, kdy jeden inkubuje snůšku a druhý postává v blízkosti hnízda, Chomoutovské jezero, 2002 - foto K. Poprach.


Foto 4. Adultní racek černohlavý (Larus melanocephalus) u hnízda s vejci, Chomoutovské jezero, 2002 - foto K. Poprach.


Foto 5. Detail hlavy a zobáku adultního racka černohlavého (Larus melanocephalus), zobák je korálově červený, se světlou špičkou a náznakem černé předkoncové pásky, Chomoutovské jezero, 2002 - foto K. Poprach.


Foto 6. Detail hlavy a zobáku adultního racka černohlavého (Larus melanocephalus), zobák je korálově červený, se světlou špičkou a náznakem černé předkoncové pásky (odlišný jedinec od foto 5), Chomoutovské jezero, 2006 - foto K. Poprach.


Foto 7. Detail adultního racka černohlavého (Larus melanocephalus), zobák je korálově červený, s oranžovou špičkou a výraznou černou předkoncovou páskou, Chomoutovské jezero, 2001 - foto K. Poprach.



K článku J. Hrubého: Moravský ornitolog Ferdinand Stolička. SYLVIA 42, 2006: 130-135.


Carpodacus synoicus stoliczkae (jeden ze 4 poddruhů hýla plavého) v roce 1874 Allan Hume považoval za nový druh, který pojmenoval Propasser Stoliczkae. (Sharpe R.B. 1891: Aves. Scientific Results of the Second Yarkand Mission. Calcutta & London.)


Leptopoecile sophiae stoliczkae (poddruh pěnčíka středoasijského) popsaný původně Humem jako Stoliczkana stoliczkae. (Sharpe R.B. 1891: Aves. Scientific Results of the Second Yarkand Mission. Calcutta & London.)



K článku J. Chytila: Výskyt rákosníka tamaryškového (Acrocephalus melanopogon) v České republice. SYLVIA 32(1), 1996: 66 - 70.

Rákosník tamaryškový (Acrocephalus melanopogon) se vyskytuje na území ČR stále častěji, v roce 2002 bylo chyceno nejméně 10 ex., ryb. Nesyt, 18.7.2002 - foto J.Chytil.


Pro rákosníka tamaryškového (Acrocephalus melanopogon) jsou typické výrazný bílý nadoční proužek a tmavé temeno hlavy - foto J.Chytil.



K článku M. Šálka, P. Marhoula a J. Pintíře: Rychlost párování, poměr pohlaví a věková struktura pražské populace koroptve polní (Perdix perdix) během února 2000–2002.

Portrét starší slepičky z 19.1.2001. Krátce po rozpadu hejna v první polovině února se tato slepička ze zimoviště rychle vytratila - foto M.Šálek.


Portrét staršího kohoutka z 12.1.2001. V získávání partnerek nebyl sice příliš úspěšný, zato nás svou přítomností na lokalitě potěšil skoro pokaždé - foto M.Šálek.


Velikost podkovy hraje v životě koroptvího kohoutka důležitou úlohu. Tento sameček jistě s napětím očekává výsledek exaktního měření... - foto M.Šálek.


Stavění odchytových sítí je jednou z nejméně oblíbených, ale nezbytných prací při výzkumu koroptví - foto M.Šálek.


Ruderální pás navazující na pražské sídliště Stodůlky je určen pro výstavbu dálniční spojky. Před zahájením výstavby v letech 1997-2002 však velmi dobře posloužil mnoha koroptvím párům jako úkryt před predátory s bohatou nabídkou plevelných semen a místy i hustým travním podrostem vhodným k ukrytí hnízda - foto M.Šálek.



K článku J. Cepáka: Vliv teploty na zimní výskyt vodouše kropenatého (Tringa ochropus) na Třeboňsku. SYLVIA 37, 2001: 87 - 93.

Zimoviště vodouše kropenatého (Tringa ochropus) na lesní stoce obsazované pravidelně od roku 1996 - foto J.Cepák.


Zimující jedinec vodouše kropenatého (Tringa ochropus) odchycený na tomto zimovišti 27.1.2001 - foto J.Cepák.

20.11.2007
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů