Zde se nacházíte: Home > Věda a výzkum
Podkategorie:

Článek: Vliv klimatických změn na vývoj početnosti ptáků ČR

Odborný časopis Animal Conservation publikoval další studii založenou na datech Jednotného programu sčítání ptáků. Studie dokládá, jak se s klimatickými změnami mění i ptačí obyvatelstvo naší země.

V současné době se hodně mluví o dopadech globálních klimatickým změn, ke kterým v posledním století dochází, na živé organismy. Různé studie z Evropy a Severní Ameriky uvádějí, že v důsledku rostoucích průměrných teplot dochází k posunu severních hranic areálů rozšíření různých ptačích druhů nebo třeba k dřívějšímu návratu migrantů ze zimovišť. Tyto faktory by se mohly projevit i ve změnách početnosti jednotlivých druhů. Položili jsme si proto otázku, zda jde vliv oteplování klimatu zjistit i mezi dlouhodobými trendy početnosti hnízdních populací ptáků v České republice.

Abychom mohli o takovýchto výzkumech vůbec uvažovat, bylo nejprve nutné zjistit, zda se jarní teploty, které by měly nejvíce ovlivňovat hnízdící ptáky, na našem území skutečně zvyšují. Údaje z Českého hydrometeorologického ústavu ukázaly, že průměrné teploty v jarních měsících měly opravdu během období 1982-2006 vzestupný trend. Pro toto období máme zároveň data o změnách početnosti ptáků shromážděné v rámci Jednotného programu sčítání ptáků v České republice. Z těchto dat jsme díky podpoře Agentury ochrany přírody a krajiny ČR spočítali trendy a indexy početnosti pro celkem 103 ptačích druhů.

Nyní je třeba zamyslet se nad tím, jak by mohla rostoucí teplota početnost našich ptáků ovlivňovat. Vycházeli jsme z již zmíněného poznatku, že se areály rozšíření jednotlivých ptačích druhů posunují směrem k severu. K tomu by mohlo docházet například tak, že se jedinci z jižních zeměpisných šířek přestěhují do severnějších oblastí - změní se tedy nejen celková oblast obývaná daným druhem, ale i rozmístění jedinců v rámci jeho areálu. V důsledku toho dojde ke zvýšení početnosti severních populací jednotlivých druhů, zatímco jižní populace budou ubývat. V nějaké konkrétní oblasti na evropském kontinentu by se tyto přelivy jedinců v rámci areálů měly projevit ve změnách početnosti různých druhů ptáků různým způsobem. V České republice, která leží zhruba uprostřed Evropy, by měla vzrůstat početnost druhů, které hnízdí v jižních částech kontinentu, a zároveň by se měly snižovat populace druhů hnízdících v severských oblastech. Proto jsme naše hnízdící druhy rozdělili na čtyři skupiny podle toho, v jaké části Evropy leží hlavní část jejich areálu:

  • severní druhy - hnízdí zejména v boreální zóně a vyhýbají se jižním zeměpisným šířkám;
  • jižní druhy - hnízdí zejména v mediteránní oblasti a vyhýbají se severním zeměpisným šířkám;
  • centrální druhy - hnízdní zejména v mírné oblasti Evropy a vyhýbají se severským i jižním oblastem;
  • široce rozšířené druhy - hnízdí ve všech částech Evropy.
    Předpokládali jsme, že by se nárůst jarních teplot měl projevit úbytkem severních druhů a nárůstem početnosti jižních druhů, přičemž druhy centrální a široce rozšířené by početnost měnit neměly.


    Rozdíly v průměrných trendech početnosti v České republice v letech 1982-2006 mezi jednotlivými skupinami druhů ptáků, které se liší polohou areálu hnízdního rozšíření v Evropě. Trendy početnosti jižních druhů byly statisticky průkazně pozitivnější než trendy severních druhů (označeno hvězdičkou). Zároveň severní druhy obecně ubývaly na rozdíl od ostatních skupin druhů (označeno přerušovanou čarou).

    Tyto hypotézy jsme testovali statistickou analýzou. Prokázali jsme, že se trendy početnosti mezi jednotlivými skupinami liší podle našich předpokladů, i když ne úplně přesně. Zjistili jsme, že severní druhy v České republice skutečně výrazně ubývají, a to zejména v kontrastu s druhy jižními. Nicméně vývoj početnosti jižních druhů už nebyl příliš odlišný od zbylých dvou skupin (viz obrázky).


    Vývoj početnosti v České republice v letech 1982-2006 u jednotlivých skupin druhů ptáků, které se liší polohou areálu hnízdního rozšíření v Evropě.

    Proč tomu tak je? Je pravděpodobné, že o vývoji početnosti našich ptáků nerozhoduje pouze klima. Již dříve jsme ukázali, že významným činitelem ovlivňujícím početnost ptáků v České republice jsou změny v krajině - intenzifikace zemědělství a úbytek obhospodařovaných ploch negativně postihly polní ptáky, naopak rozrůstání a stárnutí lesů zřejmě vyhovují lesním ptákům, jejichž početnost se dlouhodobě zvyšuje. Nyní nám statické testování odhalilo, že měnící se klima tyto faktory může převážit, ovšem i tak je třeba brát výsledky s rezervou. V jiné analýze jsme totiž prokázali, že ptáci hnízdící v jehličnatých porostech na našem území ubývají a zároveň přibývají druhy listnatých lesů. To může být způsobeno jak tím, že se mění druhová skladba lesních porostů, tak i klimatickou změnou, protože druhy našich jehličnatých lesů budou pravděpodobně právě ty, které hnízdí severněji v Evropě. Tyto nejasnosti pomůže vyřešit jen další výzkum, který vyžaduje podrobnější zpracování dat Jednotného programu sčítání ptáků. Díky vynikající práci dobrovolníků, kteří v rámci programu ptáky v terénu sčítají, jsou nyní data stále kvalitnější a můžeme se tedy těšit na další zajímavé výsledky. Děkujeme všem kolegům, kteří se do programu zapojili, a věříme, že naše bezproblémová spolupráce potrvá i v dalších letech.

    Citace původního článku
    Reif J., Voříšek P., Šťastný K., Koschová M. and Bejček V. (2008): The impact of climate change on long-term population trends of birds in a central European country. Animal Conservation. doi:10.1111/j.1469-1795.2008.00200.x
    S žádostí o separátní výtisk článku se prosím obraťte na email: jirireifyahoo.com.

    za autorský kolektiv Jiří Reif

    04.10.2008
    Počet názorů: 0 Přidat názor

    Reakce čtenářů



    • © Česká společnost ornitologická 2002-2017
      Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791