Zde se nacházíte: Home > Věda a výzkum
Podkategorie:

Článek: Mezinárodní sčítání vodních ptáků proběhne o následujícím víkendu (17. a 18. ledna 2009)

Mezinárodní sčítání vodních ptáků přináší zajímavé poznatky mimo jiné i o reakcích vodních ptáků na extrémní meteorologické podmínky různých zimních sezón.

Ve dnech 17. a 18. ledna 2009 proběhne v České republice rozsáhlé sčítání zimujících vodních ptáků. Tato akce se uskutečňuje každoročně v rámci Mezinárodního sčítání vodních ptáků (International Waterbird Census), které organizuje Wetlands International, a to již od roku 1966. V České republice jej koordinuje katedra zoologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Garantem IWC v ČR je Česká společnost ornitologická (ČSO) a IWC je součástí jejího odborného programu.

Přihlášku pro sčitatele a další podrobné informace o Mezinárodním sčítání vodních ptáků v ČR lze získat na internetových stránkách http://www.iwccz.wz.cz



Hlavním cílem Mezinárodního sčítání vodních ptáků je monitoring početnosti vodních ptáků a jejich změn. Takto získané údaje jsou následně využity pro odhad velikosti populací, identifikaci druhů a populací s výraznými změnami početnosti. Tyto údaje pak slouží k vytipování mezinárodně významných lokalit vodního ptactva a navržení opatření směřující k zlepšení jejich ochrany. V neposlední řadě je cílem tohoto programu šíření obecného povědomí o významu vodních ptáků a jimi obývaných biotopů na lokální, národní i mezinárodní úrovni.
V současné době je Mezinárodního sčítání vodních ptáků organizováno ve více než 100 státech 5 kontinentů. V západní Palearktidě a jihozápadní Asii je každoročně sečteno přibližně 11000 dobrovolnými spolupracovníky 20000 vodních a mokřadních lokalit, přičemž je zjištěno kolem 20 milionů jedinců 175 druhů vodních ptáků. V České republice, stejně jako v ostatních evropských státech, probíhá toto sčítání v současnosti v polovině ledna, kdy se vodní ptáci shlukují ve velkých počtech s minimálními přelety a lze provést téměř kompletní sčítání jejich populací.
Česká republika se do Mezinárodního sčítání vodních ptáků zapojuje již od počátku akce, tedy od ledna 1966. V letech 1966 až 2003 probíhalo sčítání na 48 – 200 lokalitách. Od roku 2004 sčítání probíhá na 479 až 639 lokalitách a jeho cílem je pokud možno nejúplnější pokrytí území České republiky. Snažíme se tedy o sečtení vodních ptáků na co největším počtu vodních nádrží a toků po celé republice.
V lednu 2008 se do tohoto programu v České republice zapojilo více než 320 dobrovolných sčitatelů z řad profesionálních i amatérských ornitologů, kteří sčítali vodní ptáky na 590 lokalitách po celém území České republiky.

V dosavadní historii tohoto sčítání (1966-2008) bylo na území České republiky na 1078 lokalitách zaznamenáno celkově 3 289 871 jedinců 98 druhů vodních a mokřadních ptáků.

Výsledky sčítání v lednu 2008


V lednu 2008 proběhlo Mezinárodním sčítání vodních ptáků v ČR na 590 lokalitách, kdy bylo zjištěno celkem 54 druhů ptáků, s celkovým počtem 197823 zjištěných exemplářů.
Nejpočetnějším druhem byla v roce 2008 kachna divoká (Anas platyrhynchos), jež řádově přesahovala početnost ostatních nejpočetnějších druhů, dále následovali neurčené husy (Anser spec.), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), lyska černá (Fulica atra), racek chechtavý (Larus ridibundus) a bouřní (Larus canus), labuť velká (Cygnus olor) a husa běločelá (Anser albifrons). Nejhojnější druhy, tedy zastižené na největším počtu sledovaných úseků, byly zjištěny v tomto pořadí: kachna divoká (Anas platyrhynchos), volavka popelavá (Ardea cinerea), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), labuť velká (Cygnus olor), ledňáček říční (Alcedo atthis), lyska černá (Fulica atra), morčák velký (Mergus merganser) a potápka malá (Tachybaptus ruficollis).
Počty kormoránů velkých (Phalacrocorax carbo), volavek popelavých (Ardea cinerea), labutí velkých (Cygnus olor), kachen divokých (Anas platyrhynchos) a ledňáčků říčních (Alcedo atthis) byly v jednotlivých regionech víceméně rovnoměrné.
Nejvíce poláků velkých (Aythya ferina), potápek malých (Tachybaptus ruficollis), potápek roháčů (Podiceps cristatus) a lysek černých (Fulica atra) bylo sečteno severních a středních Čechách. Volavka bílá (Egretta alba) dosahovala nejvyšších počtů na jižní Moravě. Nejvíce skorců vodních (Cinclus cinclus) a čírek modrých (Anas crecca) bylo zaznamenáno ve východních Čechách. Nejvíce racků chechtavých (Larus ridibundus) a slípek zelenonohých (Gallinula chloropus) bylo zjištěno ve středních Čechách. V severních Čechách byl nejpočetněji zastoupen hvízdák eurasijský (Anas penelope), polák chocholačka (Aythya fuligula) a hohol severní (Bucephala clangula).
Husa polní (Anser fabalis) a husa velká (Anser anser) byly nejpočetněji zjištěny překvapivě na severní Moravě. Blíže neurčené husy (Anser spec.) a husa běločelá (Anser albifrons) dosáhly nejvyšších počtů na jižní Moravě. Velcí racci (Larus cachinans/argentatus) byli nejpočetněji zjištěni na severní a jižní Moravě a v severních Čechách. Regiony s nejpočetnějším výskytem morčáků velkých (Mergus merganser) byly následující: západní, severní a střední Čechy. Nejvíce orlů mořských (Haliaetus albicilla) bylo zjištěno tradičně v jižních Čechách a na jižní Moravě, ale také v západních Čechách a severní Moravě.
Při sčítání v lednu 2008 byly zjištěny rekordní počty za celou historii IWC v České republice (1966 - 2008) u následujících druhů: kormorán velký (Phalacrocorax carbo), kachna divoká (Anas platyrhynchos), turpan černý (Mellanitta nigra), vodouš kropenatý (Tringa ochropus) a kachnička mandarinská (Aix galericulata).
Z méně běžných druhů vodních ptáků byli v lednu 2008 zjištěni: potápka žlutorohá (Podiceps auritus), potápka černokrká (Podiceps nigricollis), bukač velký (Botaurus stellaris), čáp bílý (Ciconia ciconia), labuť zpěvná (Cygnus cygnus), husa malá (Anser erythropus), husice liščí (Tadorna tadorna), lžičák pestrý (Anas clypeata), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), ostralka štíhlá (Anas acuta), polák malý (Aythya nyroca), polák kaholka (Aythya marila), turpan černý (Mellanitta nigra), turpan hnědý (Mellanitta fusca), morčák prostřední (Mergus serrator) a orlovec říční (Pandion haliaetus).
Na sledovaných lokalitách se vyskytlo v roce 2008 i několik tzv. nepůvodních druhů, a sice kachnička karolínská (Aix sponsa), kachnička mandarinská (Aix galericulata), pižmovka velká (Cairina moschata) a hvízdák čilský (Anas sibilatrix).

Dlouhodobé změny početnosti zimujících vodních ptáků


V posledních měsících byla provedena analýza dlouhodobých trendů početnosti zimujících vodních ptáků na území České republiky v letech 1966 – 2008.
Mezi 37 hodnocenými nejhojnějšími druhy vodních ptáků jsou nejvýznamněji zastoupeny přibývající druhy, kterých bylo zjištěno celkem 18 (49%). Naopak u 7 druhů (19%) byl zjištěn statisticky průkazný pokles početnosti. Tyto změny početnosti zimujících populací jednotlivých druhů ve většině případů odpovídají celoevropským trendům změn početnosti. Nárůst početnosti byl jednoznačně zjištěn u rybožravých druhů ptáků a u potápivých kachen. Mírný nárůst byl zjištěn také u plovavých kachen. Početnost zimujících hus má také vzrůstající tendenci, avšak vykazuje výrazné fluktuace ovlivněné klimatickými podmínkami. V mírných zimách jsou u nás zjišťovány vyšší počty hus, racků, volavek, orlů mořských, potápek roháčů, kopřivek obecných. Naopak v tuhých zimách u nás narůstají počty labutí velkých a severských morčáků velkých.



Zimování kormorána velkého České republice


V letošním roce probíhá v návaznosti na Mezinárodní sčítání vodních ptáků také Celoevropské sčítání zimujících kormoránů (European Cormorant Mid-winter Census - bližší informace viz http://web.tiscali.it/sv2001/index.htm) ve dnech 17. a 18. ledna 2009.
Předchozí obdobné sčítání zachytilo v lednu 2003 v Evropě celkem 675 835 kormoránů. Od té doby však neustále pokračuje nárůst hnízdních populací kormoránů v některých evropských státech, což se projevuje i nárůstem počtu zimujících kormoránů.
Na území České republiky jsou při lednovém sčítání kormoráni zaznamenáváni pravidelně od roku 1985. Od roku 1989 je každoročně zaznamenáváno více než 100 exemplářů. Následně počet zjištěných kormoránů narůstal až do ledna 2006. V lednu 2005 až 2007 bylo zjištěno v České republice 8559 - 9219 zimujících kormoránů, což nasvědčovalo stabilizaci počtu zimujících kormoránů na území České republiky. V lednu 2008 však bylo zaznamenáno při lenovém sčítání rekordních 12768 kormoránů. Prosíme proto o věnování zvýšené pozornosti tomuto druhu a zejména pak o sčítání kormoránů na nocovištích před soumrakem. Podrobnou metodiku sčítání kormoránů na nocovištích a příslušné formuláře najdete na http://www.iwccz.wz.cz/ pod odkazem „Ke stažení“ (bližší informace Petr Musil 602664084, p.musil (zavinac) post.cz).


Počet zjištěných kormoránů v České republice





Sledování změn početnosti a distribuce zimujících vodních ptáků v závislosti na měnících se klimatických podmínkách je v posledních letech věnována velká pozornost v celé řadě evropských zemí. Od roku 2007 je Mezinárodní sčítání vodních ptáků v České republice podporováno v rámci řešení projektu VaV MŽP ČR SP/2d3/109/07: „Dlouhodobé změny početnosti a distribuce vodních ptáků v České republice ve vztahu ke změnám klimatu a životního prostředí“.


Zuzana Musilová
koordinátorka Mezinárodního sčítání vodních ptáků v ČR


Petr Musil
koordinátor Monitoringu vodních ptáků v České republice


Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UK, Viničná 7, Praha 2, 128 44
e-mail: iwccz (zavinac) post.cz , p.musil (zavinac) post.cz
14.01.2009
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791