Zde se nacházíte: Home > Akce a kampaně
Podkategorie:

Článek: Strnad obecný - pták roku 2011

Strnad obecný již sice není Ptákem roku, ale výzkum jeho nářečí stále pokračuje na stránce strnadi.cz.

Ptákem roku 2011 je strnad obecný, jeden z nejpočetnějších ptáků u nás, ale současně i druh, který postupně, ale vytrvale, ubývá. Za posledních 30 let od nás zmizelo půl až 1 milion strnadů.

Zapojte se do výzkumu strnadích nářečí!



O strnadovi

Strnad obecný (Emberiza citrinella) je běžným a známým ptákem kulturní krajiny. Setkáváme se s ním od nížin až do hor, na mezích v polích, na okrajích lesů a lesních pasekách, v křovinách podél silnic a železnic i podél vodních toků. Upozorní na sebe hlavně jednoduchým, ale často opakovaným zpěvem, který zvláště vyniká v horkých letních dnech mezi poli, kde je často jediným slyšitelným ptačím hlasem.

Takto typický hlas, ozývající se doslova z každé meze, nemohl uniknout pozornosti našich předků, kteří pro něj vymysleli řadu přepisů – od romantického „Jak to sluníčko pěkně svítí!“ až po zlomyslné „Kéž by si, sedláčku, chcíp‘!“.

Pro většinu současných lidí je ale strnad všedním a nezajímavým všudypřítomným tvorem. Vyhlášením strnada ptákem roku 2011 chceme připomenout, že právě nyní nám před očima mizí to, co dříve bývalo běžné a všudypřítomné. A navíc, dovíme-li se více o strnadích nářečích, zdaleka už nebude tak nezajímavým tvorem.


Jak poznat strnada obecného

Strnad je pták zhruba velikosti vrabce. Pokud na sebe neupozorní nezaměnitelným hlasem, poznáme samce snadno podle citrónově zbarvené hlavy a žlutavé spodiny těla. Samičky a mladí ptáci mívají žluté mnohem méně a její odstín bývá světlejší. Při odletu na ocase nápadně zasvítí bílé okraje. Zobák má, jako všichni strnadi, krátký a kuželovitý.

V době hnízdění sedává samec na viditelných místech, na stromech a keřích nebo třeba na plotech, ze kterých přednáší svůj zpěv. Při hledání potravy se ale strnadi zdržují hlavně na zemi, mimo dobu hnízdění v menších i větších hejnech, která při vyplašení společně odlétají.


Ohrožení a ochrana

Odhad početnosti strnadů v letech 2001 až 2003 v České republice činil 1,8 až 3,6 milionu párů. To řadí strnada mezi pět vůbec nejpočetnějších druhů ptáků střední Evropy. Pro ochránce přírody, a zejména pro ty profesionální, státní, jejichž rozhodnutí mohou ovlivnit rozsáhlá území, by mělo být alarmující, že početnost strnadů se velice průkazně snižuje za celou dobu, co u nás probíhá její sledování. Za posledních 30 let se naše hnízdící populace snížila o zhruba 20% a nic nenasvědčuje tomu, že by se pokles zastavoval. Bohužel ještě hůře je na tom západní Evropa, ze které za stejné období zmizela až polovina všech strnadů.

Pokles početnosti strnadů u nás a v Evropě. Zdroje: JPSP (ČSO/ORNIS) a EBCC/RSPB/BirdLife/Statistics Netherlands.

Tento stav je bezesporu způsoben scelováním lánů a následnou intenzifikací a chemizací zemědělství. Prostředkem ochrany, má-li být skutečně velkoplošná a účinná, je jedině změna způsobu hospodaření v krajině směrem k šetrnějším postupům, které budou ohleduplné k živočichům a rostlinám, které krajinu obývají spolu s námi. Nejzásadnější vliv má v tomto směru Společná zemědělská politika Evropské unie, do které se ČSO spolu s BirdLife International snaží prosadit přísnější environmentální standardy v ose I. a větší podíl prostředků na agroenvironmentální opatření v ose II. Všichni členové ČSO tak přispívají svým dílem k ochraně evropské zemědělské krajiny, která by nakonec měla být ku prospěchu i strnadovi.

Pomoci strnadovi ale může každý z nás i přímo ve svém okolí, největší možnosti mají ovšem sami zemědělci. Agroenvironmentální program Biopásy u nás není ani zdaleka tak rozšíren, jak by bylo žádoucí, a přitom je jeho pozitivní vliv na strnada prokázán. Poděkování tedy patří zejména zemědělcům na Vysočině a Královéhradecku, kde se s biopásy setkáváme v největší míře. Další konkrétní možnosti praktické ochrany ptáků při zemědělské činnosti jsou shrnuty v článku Možnosti podpory ptactva na orné půdě.


Strnadí nářečí

Závěrečné fáze zpěvu strnada obecného v různých dialektech. Podle Wonkeové a Wallschlägera 2009.

Svou známou písničku strnadi nepřednášejí všude zcela stejně. Při důkladném poslechu, anebo po převedení do sonagramu, lze rozeznat hned několik nářečí. Zajímavé je, že přestože přes Českou republiku prochází zřejmě hranice mezi dvěma hlavními nářečími, nikdo je u nás doposud nestudoval. Přečtěte si samostatnou stránku s ukázkami nářečí a zapojte se do výzkumu podle základního návodu. Protože jde o odborný výzkum, je nezbytné věnovat pozornost přípravě, postup by ale měl zvládnout opravdu každý.


Chcete se o strnadovi dovědět víc?

Napište si o brožuru Strnad obecný – pták roku 2011 (csobirdlife.cz) nebo si stáhněte brožuru v PDF.


Projekt Nářečí českých strnadů organizuje Česká společnost ornitologická, katedra ekologie PřF UK a Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. spolu s populárně-vědeckým magazínem Českého rozhlasu Meteor.

Zdeněk Vermouzek
01.02.2011
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů