Zde se nacházíte: Home > Věda a výzkum
Podkategorie:

Článek: Každý pták se počítá. I po cestě do práce na kole

Co má společného ornitologický výzkum a snahy o rozšíření cyklistiky jako způsobu dopravy ve městech? Možná více, než se na první pohled zdá. ČSO se zúčastnila soutěže Do práce na kole a členové jejího soutěžního týmu při svých cestách v Praze sledovali i ptáky. Za jeden měsíc trvání soutěže jsme zaznamenali 40 ptačích druhů, mezi nimi i slavíka obecného, budníčka lesního, lejska bělokrkého či čtyři druhy pěnic. Takováto pozorování zpříjemňují a zpestřují cesty do práce v rušném prostředí velkoměsta, zvažujeme však i vědecké a ochranářské využití takto získaných údajů o výskytu ptáků ve městech.

Holub hřivnáč se přizpůsobil životu ve městech a lze jej pozorovat i v pražských parcích. Foto: Tomáš Bělka.

Ornitologové se tradičně věnují sčítání ptáků s pomocí standardizovaných metod (např. Jednotný program sčítání ptáků v ČR). Ovšem mnozí si zaznamenávají příležitostně jednotlivá pozorování ptáků, většinou taková, která považují za zajímavá. Donedávna bylo vědecké využití takovýchto údajů velmi problematické. V poslední době se však zdá, že se situace mění. Díky rozvoji statistických metod a též díky veřejně přístupným on-line databázím (např. Faunistická databáze ČSO), kam každý může vkládat svá pozorování ptáků, začínají být ceněna i takto získaná data. Skutečně tedy nastává doba, kdy se, slovy sloganu hlavní evropské organizace zabývající se monitoringem ptáků, European Bird Census Council (EBCC), každý pták počítá. Význam mají systematicky sbíraná pozorování i jednotlivá pozorování obyčejných druhů, i třeba vrabce či sýkorky na krmítku. Příležitostí ke sledování ptáků je nepřeberně. Ptáky lze kromě jiného sledovat i při pravidelných cestách do práce a z práce.
V Praze se mnoho lidí přepravuje do práce dosti nepochopitelně tím nejdražším a energeticky nejnáročnějším způsobem, tedy autem. Ale postupně narůstá počet těch, kdo navzdory názorům, že se zde na kole jezdit nedá, jezdí na kole do práce i v Praze. A letos dostala tato stále malá, avšak rostoucí komunita, další impuls – soutěž Na kole do práce. Jelikož v centrále ČSO je nás několik, kdo jsme již před časem přesedlali na kolo, přihlásili jsme se i do této soutěže a vytvořili soutěžní tým ČSO/BirdLife ČR (členové J. Cepák, L. Viktora, P. Voříšek). V počtu naježděných zelených kilometrů nemůžeme konkurovat některým dálkovým jezdcům, kteří každodenně absolvují mnohakilometrové cesty (náš tým ujel za měsíc pouhých 804,5 km). O to nám ale nikdy nešlo. Kolo je prostě vynikající dopravní prostředek a my ho i tímto způsobem propagujeme. Kromě jiného i proto, že si při jízdě na něm můžeme více všímat toho, jací opeřenci se kolem nás vyskytují.
A tak jsme začali při svých pravidelných cestách sledovat i ptáky. Každý z nás již před vstupem do soutěže Na kole do práce čas od času zaznamenal po cestě do práce zajímavější pozorování, většinou první data výskytu navrátilců z teplých krajin, vzácnější druhy apod. V rámci účasti v soutěži jsme ale dali našim pozorováním trochu větší řád. Zaznamenávali jsme ptačí druhy po cestě do práce (někdy i z práce) a svá pozorování vkládali do on-line databáze České společnosti ornitologické . Má to daleko k regulernímu sčítání ptáků a nemůže ho to plně nahradit – např. za jízdy na kole se přece jen člověk nemůže plně věnovat sledování ptáků a tak je počet zaznamenaných druhů nejspíš nižší, než kdybychom šli pěšky. Kvůli tomu je také většina ptáků zjištěna jen díky svému zpěvu nebo jiným hlasovým projevům. Přesto je ale seznam druhů, které jsme na svých pravidelných trasách za měsíc soutěže zjistili, cenným dokladem výskytu ptáků v Praze. Sice jsme neviděli mimořádně vzácné druhy, zato jsme ale ukázali, jak lze s minimálním úsilím přispět k poznání výskytu ptáků v městském prostředí, odkud často kvalitní údaje chybějí. Tento způsob sledování ptáků se také jeví jako nadějný pro zjišťování dat příletů tažných druhů.
Seznam ptačích druhů, které jsme za dobu trvání soutěže soutěže Na kole do práce zjistili, je na konci tohoto článku, jednotlivá pozorování lze také nalézt ve Faunistické databázi ČSO. Na třech trasách jsme zaznamenali 18, 20 a 30 druhů, celkem náš tým prokázal výskyt 40 druhů. Kromě běžných ptáků vyskytujících se hojně i ve městech, jako jsou kos černý, pěnkava obecná či rehek domácí, jsme zjistili i rehky zahradní, slavíka obecného, lejska bělokrkého, lejska šedého.
Dokonce jsme pozorovali i strnada obecného, Ptáka roku 2011. Foto: Tomáš Bělka.

Při svých cestách do práce jsme otestovali různé způsoby zaznamenávání pozorovaných ptáků, počínaje prostým zapamatováním si pozorování až po diktování za jízdy do diktafonu. Zejména jsme ale začali přemýšlet, zda by se z takovéto zatím nepříliš standardizované akce nedal připravit výzkumný program, do něhož by se mohlo zapojit více lidí, a který by nám přinesl podstatně lepší poznatky o ptactvu zejména v městském prostředí. Zda to bude možné, ukáže až podrobnější analýza.
Prozatím můžeme cestování do práce na kole či pěšky spojené se sledováním ptáků jen doporučit. Je to zábavné, příjemné i užitečné.
Seznam ptačích druhů pozorovaných v Praze od 29.4. do 29.5. 2011 soutěžním týmem ČSO/BirdLife ČR: brhlík lesní, budníček lesní, budníček menší, červenka obecná, drozd zpěvný, havran polní, holub domácí, holub hřivnáč, kachna divoká, kavka obecná, konipas horský, kos černý, labuť velká, lejsek bělokrký, lejsek šedý, pěnice černohlavá, pěnice hnědokřídlá, pěnice pokřovní, pěnice slavíková, pěnkava obecná, pěvuška modrá, poštolka obecná, rehek domácí, rehek zahradní, rorýs obecný, slavík obecný, stehlík obecný, straka obecná, strakapoud velký, strnad obecný, střízlík obecný, sýkora koňadra, sýkora modřinka, sýkora uhelníček, šoupálek krátkoprstý, špaček obecný, vlaštovka obecná, zvonek zelený, zvonohlík zahradní, žluna zelená.

Petr Voříšek

31.05.2011
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791