Zde se nacházíte: Home > Věda a výzkum
Podkategorie:

Článek: Trendy početnosti, velikost ptačího mozku a železná opona

Mezinárodní vědecký časopis Biological Conservation uveřejnil další studii o vývoji početnosti ptáků střední Evropy. Jasně odkrývá nový fenomén - vliv velikosti mozku na zvyšování nebo snižování početnosti druhů.

Většina studií dosud hodnotila faktory, které ovlivňují trendy početnosti ptáků buď zvlášť pro jednotlivé země, anebo souhrnně na celých kontinentech. Ve spolupráci s německými kolegy jsme se pokusili o odlišný přístup k této problematice a zaměřili jsme se na srovnání tří středoevropských regionů: bývalého západního Německa, bývalého východního Německa a České republiky. Takovéto srovnání může ukázat, které faktory mají lokálně specifické účinky na ptačí populace a které naopak působí uniformně na velkém území. Námi vybrané regiony vykazovaly poměrně výrazné odlišnosti v historickém vývoji lidské společnosti, takže jsme se domnívali, že se tyto rozdíly promítnou i do trendů početnosti ptačích populací. Západoněmecké státy se za sledované období let 1990-2007 vyznačovaly celkem neměnnými socioekonomickými ukazateli i způsobem využití krajiny: vysoký hrubý domácí produkt (HDP) téměř nerostl, intenzita zemědělské výroby dosahovala vysoké, avšak stabilní úrovně, podíly hlavních typů krajinného krytu zůstávaly konstantní. Naopak oba východní regiony, které v minulosti od demokratického světa odřízla železná opona, se po jejím pádu začaly bouřlivě rozvíjet. HDP se prudce zvýšil zejména v České republice, ve východním Německu zase došlo ke značné intenzifikaci zemědělské produkce. Projevily se tyto změny v trendech početnosti ptáků?

Předpokládali jsme, že regionální rozdíly najdeme zejména v případě vlivu biotopových či potravních preferencí jednotlivých druhů, které by mohly odrážet výše popsané krajinné a socioekonomické odlišnosti. Výsledky našich analýz však poskytly poněkud jiný obrázek. Většina faktorů neukazovala ve vztahu k trendům početnosti žádné regionální rozdíly. Na celém území, odkud pocházela námi zpracovávaná data, tedy můžeme pozorovat nárůst početnosti druhů s jižním typem rozšíření oproti druhům severním, pokles populací dálkových migrantů oproti rezidentům a zvyšování početnosti hmyzožravých druhů oproti druhům semenožravým. První závislost zřejmě souvisí s vlivem oteplování klimatu, k němuž dochází zejména v době hnízdění a jehož vliv na ptačí populace byl v Evropě (včetně České republiky) již několikrát ukázán. Odlišné trendy druhů různých potravních strategií zase budou pravděpodobně souviset se zemědělskou výrobou, kdy v poslední době dochází k přechodu z jarního na ozimové setí, které je spojené s téměř úplnou absencí strnišť v zimních měsících. Ta představovala důležité zdroje obživy pro semenožravé druhy, které nyní ubývají. Pokles populací dálkových migrantů se rovněž ukazuje být celoevropským fenoménem, i když jeho vysvětlení je stále mlhavé. Může k němu přispět zhoršení podmínek na zimovištích vlivem růstu lidské populace v subsaharské Africe, klimatické výkyvy během zimování a migrace, ale také špatné načasování hnízdění vzhledem k maximálnímu výskytu hmyzí potravy, zejména housenek. Ty se totiž díky teplejšímu jarnímu počasí líhnou dříve a daleko táhnoucí druhy se svým vrozeným migračním schématem na tento posun nedokáží reagovat.

Vyskytly se tedy v našich datech vůbec nějaké regionální rozdíly? Jeden na pohled překvapivý faktor místní odlišnosti ve svém vlivu na trendy početnosti skutečně ukazoval. Zároveň měl ze všech proměnných k populačním trendům statisticky nejsilnější vztah. Tím faktorem byla relativní velikost mozku. Jeho vliv byl největší v České republice, středně významný ve východním Německu a téměř zanedbatelný v západním Německu. K pochopení jeho působení si musíme uvědomit, že velikost mozku má co dělat s kognitivními schopnostmi (poznávacími schopnostmi, „učenlivostí“) jednotlivých druhů a jejich schopností přizpůsobovat se měnícím se podmínkám prostředí. A právě Česká republika zažila největší změny v krajině i v lidské společnosti, zejména se rozšiřovala města a vznikaly rozsáhlé zastavěné zóny. Tyto změny životního prostředí pak nejvíce ohrožují druhy, které na ně nejsou svým chováním schopné reagovat (např. budníčci nebo pěnice). Naopak druhy, které jsou vynalézavé a snadno využívají nové hnízdní a potravní příležitosti zejména v blízkosti člověka, v dnešní době prosperují (např. krkavcovití nebo sýkory). Ke zjištěnému jevu může přispívat i změna prostředí ve městech samotných - zarostlé plochy stárnou a přitahují do měst i druhy, které tam dříve nehnízdily.

V kontextu dřívějších analýz provedených na datech JPSP je pravděpodobné, že vliv velikosti mozku bude pouze jiným projevem vlivu životních strategií popsaným v jiné práci. K této domněnce nás vede fakt, že druhy s pomalejšími strategiemi, které v ČR přibývají, mají zároveň relativně větší mozek, naopak ubývající druhy s rychlejšími strategiemi mají mozky relativně malé. O tomto vztahu jsme v době tvorby studie o životních strategiích a trendech početnosti našich ptáků nevěděli a dosažené výsledky jsme vysvětlovali zpožděním účinku krajinných změn na druhy pomalých životních strategií. Nově popsaný vliv relativní velikosti mozku se nám však jeví jako jednodušší vysvětlení.

Výsledky naší studie je nutné brát s jistou rezervou, protože jsme operovali pouze se třemi státy. Bylo by proto zajímavé srovnání rozšířit na všechny evropské oblasti, kde dobrovolní pozorovatelé shromažďují dlouhodobá monitorovací data. Poskytují tak unikátní možnost ověřit, jestli naše zjištění mají obecnou platnost, anebo jsou omezená pouze na tři porovnávané regiony.


Citace původního článku:
REIF J., BÖHNING-GAESE K., FLADE M., SCHWARZ J. & SCHWAGER M. 2011: Population trends of birds across the iron curtain: Brain matters. Biological Conservation 144: 2524–2533.

PDF článku na vyžádání zašle autor (jirireifyahoo.com).

Jiří Reif
05.09.2011
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791