Zde se nacházíte: Home > Akce a kampaně
Podkategorie:

Článek: Nářečí českých strnadů – výsledky

Strnadi obecní nám již nějakou chvíli nezpívají, a tak nastal ten pravý čas na zhodnocení projektu Nářečí českých strnadů. Zájem o spolupráci byl veliký, takže nebyl problém splnit vytčený cíl – nalézt hranici mezi hlavními dialekty.

Nahrávek strnadího zpěvu se ze všemožných koutů naší republiky sešlo obrovské množství. Další ještě stále přicházejí, neb někteří průběžně nahrávající účastníci si po přečtení děkovného emailu vzpomněli, že ještě pořád neodeslali všechny své nahrávky. Z tohoto důvodu ještě stále nemáme vyhodnocena všechna data. Již teď vám ale můžeme prozradit, že už víme, zda naším územím prochází hranice dvou hlavních dialektových skupin. Projekt tedy považujeme za úspěšný.

Zapojilo se do něj celkem 62 nahrávatelů, z nichž více než třetina není členy ČSO. Tento počet by se nemusel zdát nijak závratný. Díky vám všem, kteří jste strnady nahrávali, se však podařilo nashromáždit přes neuvěřitelných 900 záznamů zpěvu strnada obecného z více než 200 různých lokalit. V tuto chvíli je Česká republika jednou z nejdetailněji prozkoumaných zemí z hlediska strnadích nářečí, a konkurovat jí může pouze Dánsko, kde v 80. letech proběhl podobně rozsáhlý výzkum.

Jak si můžete na mapě všimnout, hranice mezi západní a východní dialektovou skupinou skutečně prochází Českou republikou.


Mapa dialektů strnada obecného v Česku – červeně je západní skupina dialektů, žlutě různé typy východní skupiny.

Západní typ nářečí (XlB a XsB) jsme nalezli pouze v západních a jižních Čechách.

Zcela ojediněle se tento typ nářečí objevil i u Jihlavy, tam však patřil tzv. "smíšenému" zpěvákovi, který současně ovládal jak západní, tak východní typ nářečí. Takovéto "smíšené" zpěváky se podařilo objevit i další čtyři. Dva z nich (u Příbrami a Českých Budějovic) zpívali stejně jako ten u Jihlavy jak východní, tak západní typ. Další dva (v Olomouci a u Třince) pak ovládali také dva typy dialektů, ale oba patřily do východní skupiny nářečí. Z východního typu nářečí se nejčastěji objevovaly dialekty BC a BE, sporadicky se však vyskytovaly i dialekty BhBl, BlBh a dokonce i BD. Dohromady jsme tak na našem území objevili 7 různých dialektů. Zde si můžete poslechnout některé z nich:

BC:


BE:


BhBl

Kralování strnada obecného coby „Ptáka roku“ se pozvolna začíná chýlit ke svému konci. Pro nás, a pevně věříme že i pro některé z vás, však projekt nekončí. Jak už to tak u vědeckého výzkumu bývá, odpovědi přinášejí další otázky. V budoucnu bychom se rádi pokusili vysvětlit alespoň některé jevy, které nás zaujaly:

  • Mnoho strnadů z došlých nahrávek zpívalo zpěvy, kde chyběla poslední část koncové fráze. Bylo tedy možné je přiřadit k východnímu dialektu, ale podtyp nářečí jsme určit nemohli. Strnadi často zpívají více neúplných zpěvů na jeden dokončený. Nás by proto zajímalo, zda za neúplné zpěvy mohou pouze krátké záznamy, anebo je to typický zpěv strnadů na některých lokalitách. Rádi bychom v příštím roce vyzvali ty z vás, které nahrávání strnadů zaujalo a samozřejmě i další, které třeba teprve upoutá, k nahrávání delších záznamů zpěvů jednoho samce – dokud neuslyšíte alespoň jeden úplný zpěv. Pro lepší představu si s neúplným zpěvem můžete přeříkávat „Kéž by si sedláčku chcíp“ a s dokončeným zase „Jak nám to sluníčko svítí“.
  • Neméně zajímavé by bylo zjistit i to, zda se od sebe liší lokality, kde je strnadů vysoká hustota, od těch, kde se samci vyskytují samostatně. Nabízí se například hypotéza, že na hustě osídlených místech budou samci nuceni kvůli konkurenci zpívat častěji a tím pádem i kratší zpěvy. Anebo naopak – protože se musejí před svými sousedy náležité předvést, budou zpívat co nejúplnější zpěvy co nejčastěji. Vyloučit zatím nemůžeme ani jedno.

Výše uvedené otázky jsou jen příklady z těch mnoha, jež nás při zpracovávání vašich nahrávek napadaly. Pokud na ně chcete znát odpovědi a bavilo vás strnady nahrávat, pak vás prosíme: Pokračujte v projektu s námi!

Sledujte stránky ČSO. Postupně zde zveřejníme nejen definitivní výsledky z letošního roku, ale i otázky, které bychom rádi zodpověděli v příštích letech. Opět dodáme i podrobné návody jak nahrávat, aby vaše záznamy co nejvíce přispěly k nalezení odpovědí.

Na začátku letošní sezóny jsme slíbili odměny pro vylosované spolupracovníky. Losování proběhlo na členské schůzi ČSO 8. října 2011 v Mikulově. Na místě si hlavní cenu, dalekohled Vortex Diamondback 10×42 od firmy BestPatron.eu převzala Radka Piálková, výherci druhé a třetí ceny nebyli přítomni, proto jim budou ceny předány dodatečně. Na Atlas migrace ptáků ČR a SR se může těšit Petra Martanová a kniha Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí čeká na Martina Jirana. Za nadstandardní úsilí, 280 nahrávek celkem, náleží zvláštní odměna, sada CD Hlas pro tento den, Janovi Rychlému.

Ještě jednou moc děkujeme za spolupráci a velmi se těšíme na další.

Tereza Petrusková, Lucie Diblíková a Jiří Svoboda
11.10.2011
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791