Zde se nacházíte: Home > Akce a kampaně > Vítání ptačího zpěvu
Podkategorie:

Článek: Jaká je pravda o ptácích Šumavy II.

V souvislosti se šumavskou kauzou se objevuje řada nevědomky či úmyslně zavádějících informací. Alespoň k některým z nich postupně přinášíme odborně podložené argumenty.

Obnovená tradice 43/2011

V článku „Další osud NPŠ odvisí také od podpory nás, lesníků“ v časopise Obnovená tradice prof. Radomír Mrkva mimo jiné píše i o ohrožení ptáků: „Na náhlé uhynutí vzrostlých porostů doplatili všichni živočichové, na tomto prostředí závislí. Demonstrativní je, osud ptáků, zvláště chráněných až kriticky ohrožených, hnízdících v dutinách starých stromů, šplhavců a sov. Například puštík bělavý se nákladně odchovává a vypouští do volné přírody, aby se zachránil, a na druhé straně se mu na tisících hektarů likviduje biotop, nejméně na sto let a navíc v Ptačí oblasti.“

Autor nejenže svá tvrzení nedokládá konkrétními argumenty, ale paradoxně si jako příklad vybral ten nejméně vhodný ptačí druh – puštíka bělavého. Kdyby nahlédl do základní ornitologické literatury, tj. Fauny ČR, se v díle Ptáci 2/II na str. 1008 (HUDEC, ŠŤASTNÝ a kol. 2005) dozvěděl by se, že prostředím puštíka bělavého jsou: Smíšené a listnaté lesy pralesovitého charakteru, zejména bučiny.

V článku o puštíkovi bělavém na Šumavě (KLOUBEC et al. 2005, Buteo 14: 69–75) se dočteme, že tento druh upřednostňuje spíše nižší teplejší polohy s pralesovitými zbytky smíšených porostů a otevřenými plochami v nadmořských výškách okolo 800–900 m. V nové práci o výškovém rozšíření ptáků v ČR (HUDEC et al. 2011, Opera Corcontica 48: 135–206) se u Šumavy uvádí: 800–900 m, těžiště výskytu a prokázaná hnízdění; obhajoba teritorií asi do 1100 m; mláďata při hledání nových teritorií až po nejvyšší polohy kolem 1300 m. Podobně v Bavorském lese (SCHERZINGER 2006) puštík bělavý dává přednost horskému smíšenému lesu a starým porostům s převahou buku. Telemetrií byla potvrzena jasná preference poloh kolem 900 m. Nejvíce výskytů bylo zaznamenáno v 750 až 950 m (prům. 847 m n. m., n = 313), výjimečně ve smrčinách v 1100–1250 m n. m.

A zcela na závěr: početnost puštíka bělavého na Šumavě stále narůstá. Reagoval by tak druh, kterému by byl likvidován biotop?


K článku je připojeno i Oznámení o podezření ze spáchání trestného činu, které se týká Ptačí oblasti Šumava. Každý má právo vyjádřit svůj názor i snažit se o nápravu, pokud se domnívá, že došlo k porušení zákona. Lesník, vysokoškolský profesor, by se snad ale neměl dopouštět základních neznalostí. Mezi druhy, které upřednostňují horské smrčiny v hřebenových polohách, chybně zařadil nejen výše zmíněného puštíka bělavého, ale také strakapouda bělohřbetého, který u nás obývá staré či smíšené bučiny.

Co k tomu dodat? Ti, kteří projevují starost o osud Ptačí oblasti Šumava, by si měli nejdříve doplnit základní znalosti o ptačích druzích nebo, ještě lépe, se spojit s ornitology a seznámit se s výsledky studií a monitoringu. To bychom velmi uvítali, protože jen vzájemnou spoluprací s lesníky lze řešit problémy ochrany všech našich lesních ptačích oblastí.

V Ptačí oblasti Šumava je předmětem ochrany 9 druhů, z toho 7 druhů lesních: čáp černý, jeřábek lesní, tetřev hlušec, kulíšek nejmenší, sýc rousný, datel černý a datlík tříprstý. Monitoring dokládá nárůst stavů u tetřeva hlušce a datlíka tříprstého. Oba druhy mají z gradace kůrovce prospěch, po jejím odeznění lze u nich očekávat pokles početnosti. Zvýšení odhadu počtu párů čápa černého (z 8–10 na 10–15 párů) spíše odráží lepší poznání výskytu tohoto druhu. U zbývajících 4 druhů významné změny početnosti zaznamenány nebyly. ČSO považuje za nezbytné nejen pokračovat v monitoringu ptačích druhů, ale zároveň vytvořit modely dlouhodobého vývoje jejich populací. K tomu ovšem potřebuje mít dobré znalosti reakcí ptačích společenstev a jednotlivých druhů na větrné a kůrovcové disturbance i na různé přístupy k řešení následků disturbancí (od nezasahování po kompletní asanaci). Proto výzkumu těchto reakcí věnuje velkou pozornost.

Jan Hora
10.11.2011
Počet názorů: 1 Přidat názor

Reakce čtenářů

Snadno zmanipulovatelné stádo ovcí (Josef H.) 11.11.2011, 23:18



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791