Článek: Pomozte supům v Makedonii!

Supi v Makedonii přišli v důsledku velkých změn ve využívání krajiny o potravní zdroje. Dnes jsou závislí na přikrmování, na které však v této chudé zemi chybí peníze. Přispějte na zajištění krmení!


Číslo účtu: 2800277111/2010
variabilní symbol: 66
specifický symbol: členové ČSO uvedou své členské číslo


Sup mrchožravý. Foto: Zdeněk Tunka, birdphoto.cz

Makedonie byla domovem všech evropských druhů supů, včetně orlosupa bradatého. Přesná čísla o jejich počtech v minulosti jsou dnes nezjistitelná. První úplnější informace pocházejí z období I. světové války, která do země přivedla německé vojáky. To na jedné straně znamenalo alespoň neúplné zprávy o výskytu jednotlivých druhů, jejich hnízdištích a kvantitě, na druhé straně však velké snížení počtu všech velkých dravců, kteří byli stříleni buď do sbírek nebo jen ze zábavy. Během následujících let se populace postižených druhů do jisté míry vzpamatovaly, ale přišla další válka a scénář se v podstatě opakoval.

Nejméně početným supem v Makedonii byl zřejmě vždycky sup hnědý, velikost jeho hnízdní populace v 1. pol. 20. st. pravděpodobně nedosahovala ani 10 párů. Není známo ani datum posledního hnízdění, lze ho jen umístit někam mezi roky 1950 a 1985. Později byli pozorováni jen jednotliví ptáci, naposled v roce 2003. Jen o málo lépe na tom byl orlosup bradatý. Početností supa hnědého převýšil jistě jen velmi málo, ale vydržel déle - poslední pár hnízdil ještě v roce 1984. Poté, co byla samice otrávena, se samec v oblasti zdržoval až do roku 2006. V posledních letech druh v Makedonii pozorován nebyl.

Další dva druhy zatím všechny nástrahy přežívají. Odhad velikosti jejich populace až do 90. let 20. st. žádný autor neuvádí, je pouze zřejmé, že u supa bělohlavého byla vyšší než 40 párů, u supa mrchožravého přesahovala 100 párů. Současná čísla jsou ve srovnání s tím alarmující – supu bělohlavých hnízdí dnes v Makedonii kolem 20 párů, supů mrchožravých, kteří jsou dnes řazeni mezi světově ohrožené druhy, kolem 30 párů.


Někteří lidé mají k supům jakousi vrozenou nedůvěru. Přitom jde o nesmírně zajímavé a elegantní ptáky. Foto: Zdeněk Tunka, birdphoto.cz

Příčiny úbytku supů jsou vcelku známé. V minulosti se na něm velkou měrou podílely zástřely jednotlivých ptáků a vybírání hnízd, dodnes jsou velkým nebezpečím otravy, cílené především na vlky – např. v září 1992 bylo u Negotina otráveno 60-70 supů mrchožravých, poslední případy, kdy uhynul větší počet supů, jsou dokumentované z roku 2003 ve střední Makedonii a 2007 v jižní části země. Zřejmě nejvýznamnějším, dlouhodobým a celoplošným vlivem je však úbytek potravních zdrojů. Souvisí to se změnou způsobu života místních lidí, kteří se zejména v posledních 20 letech houfně stěhují do měst. Krajina se vyprazdňuje, řada vesnic je zcela opuštěných, pole a pastviny zarůstají náletem. Ale především mizí dobytek. Jen počet chovaných ovcí klesnul od roku 1990 více než dvacetkrát - z cca 10 milionů na 400 000. Najít potravu je pro supy stále obtížnější. Navštěvují skládky, kde končí někdy i velmi nebezpečné látky, berou zavděk každou mršinou, kterou najdou – bohužel najdou i ty, které jsou určené vlkům.

Ochrana supů v Makedonii nemá dlouhou tradici, ale v návaznosti na různé mezinárodní programy se rozvíjí. Kromě osvěty a působení na veřejné mínění je její zásadní součástí zřízení krmišť, kam jsou supům jako potrava předkládány mršiny domácích zvířat. Jejich počet a frekvence krmení jsou odvislé od množství finančních prostředků, které se podaří na tuto aktivitu získat. Je potřeba zaplatit především za dopravu (pronájem auta, nafta) a čas lidí, kteří ji zajišťují. Mršiny jsou zadarmo – věnují je buď místní pastevci nebo majitelé dobytčích farem. Přesto stojí provoz jednoho krmiště ročně 3000 až 4000 EUR. Po roce 2000, když byla situace příznivá a ochrana supů byla podporována z různých zdrojů, fungovala krmiště tři – jedno ve střední Makedonii, které využívají velmi početně i orli královští, a dvě na jihu země. V roce 2012 jsou však krmiště v podstatě neaktivní, nejsou peníze – stát tyto aktivity nepodporuje a projekty, ze kterých byla hrazena velká část nákladů, skončily. Přesněji řečeno – dočasně aktivní zůstává jedno z krmišť, a to díky soukromému daru z České republiky, který zajistí na čtvrt roku jeho provoz. Jedná se o lokalitu, která není úplně blízko žádné z kolonií, ale je na strategickém místě mezi nimi, takže je dostupná pro velkou část hnízdících (a samozřejmě i nehnízdících) ptáků. Zásadní je udržet jeho provoz alespoň do konce července, aby ptáci úspěšně vyhnízdili. Optimální by pak bylo udržet jeho provoz celoročně – mrchožrouti by se měli před cestou do zimovišť pořádně vykrmit, supi bělohlaví hnízdiště neopouštějí, na místních zdrojích jsou závislí trvale.


Krmiště nemusí vypadat zrovna vábně, pro supy je ale otázkou přežití. Foto: Zdeněk Tunka, birdphoto.cz

Jsme přesvědčeni, že pravidelné přikrmování má pro makedonské supy zásadní význam. Situace je tam prostě taková, že potravní zdroje, na kterých byli desítky let závislí, zanikají a jiné nejsou v dohledu. Pozitivní přitom je, že několik místních lidí je ochotno věnovat svůj volný čas tomu, aby chod krmišť organizovali a zajišťovali. Bez nich by situace byla úplně neřešitelná. Zároveň se dlouhodobě přátelské a odborné kontakty mezi českými a makedonskými ornitology neustále rozšiřují a přerůstají rámec soukromých vztahů. ČSO zde má šanci pomoci poznání a ochraně ptáků v zemi, kde je to velmi potřeba. Obracíme se proto na všechny členy ČSO s prosbou o pomoc a poskytnutí finančního daru k zajištění provozu alespoň na jednom krmišti supů v Makedonii.

Číslo účtu: 2800277111/2010
variabilní symbol: 66
specifický symbol: členové ČSO uvedou své členské číslo

O výši sesbírané částky a o přesném způsobu jejího využití budeme informovat na webu a ve Spolkových zprávách. Do Makedonie budeme příspěvky posílat průběžně podle potřeby a aktuální výše vybrané částky.

Dárcům můžeme v případě zájmu nabídnout zorganizování výletu za supy s návštěvou cílového krmiště, seznámením s tím, jak jsou jejich peníze využity, a v neposlední řadě s pozorováním těchto krásných a ohrožených ptáků.

Vlasta Škorpíková, Tomáš Bělka

26.06.2012, 18:16:00
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791