Zde se nacházíte: Home > ČSO/Birdlife > Info pro členy
Podkategorie:

Článek: Reportáž z exkurze ČSO do Doliny Baryczy

První letošní členská exkurze ČSO mířila do polské Doliny Baryczy. Tato chráněná oblast je proslulá soustavami rybníků, na kterých se pouze velmi extenzivně hospodaří, a proto jsou rybníky lákavé pro mnohé vodní druhy ptáků.

A protože byla celá exkurze zaměřená ponejvíce na ptactvo vod a mokřadů, nemohli jsme se cestou do Polska nezastavit na první soukromé rezervaci ČSO Josefovských loukách, která je cílená právě na mokřadní druhy.


Vstup do ptačího parku Josefovské louky. Foto Vladislava Sládečková.

Zde nás přivítali průvodci Jiří Kult a David Číp a ukázali nám závlahový systém, který bude v budoucnu sloužit pro udržování stálé vyšší hladiny vody na loukách a do jehož spuštění chybí již jen poslední úřední náležitosti. Poté jsme celé louky prošli a prohlédli jsme si mimojiné vybudované tůňky, které se pomalu ale jistě stávají rájem obojživelníků a vodního hmyzu a v budoucnu jistě připraví bohatou potravní nabídku pro ptáky, dále velkokapacitní krmítko nebo i trojnožku s podložkou pro čapí hnízdo, kterou pravidelně každé jaro už jeden čápí pár okukuje. Na vlastní oči jsme se přesvědčili, jak vzniká tento ojedinělý projekt a jak je důležité získávat prostředky na výkup pozemků a budování prostředí vhodného pro mnoho ptačích druhů.


V jezírkách na loukách se ukrývají takové poklady jako čolci obecní i velcí, několik druhů skokanů nebo larvy vážek. Foto Vladislava Sládečková.

Další naší zastávkou byla záchranná stanice živočichů v Jaroměři, kterou nás provedl její vedoucí David Číp. Představil nám veliké množství druhů a vyložil nám příběhy, které je do stanice přivedly. Kromě lokálních problémů ochrany přírody přišla řeč i na ty globální jako je např. zbytečná dálková přeprava zboží nebo mýcení pralesů kvůli pěstování palmy olejné. David nás nakazil svým entuziasmem a odhodláním nevzdávat ani zdánlivě beznadějné pře.


V záchranné stanici nacházejí domov i utečenci z chovů. Foto Vladislava Sládečková.

Protože jsme se zajímavou prohlídkou jaroměřské stanice trochu zdrželi, bylo potřeba již urychleně pokračovat k našemu cíli v dolině řeky Baryczy. Po dlouhé cestě i s kratším blouděním jsme našli moderní penzion, který se na následující dny stal naším domovem. Příjemná paní majitelka, chutné stravování i pohodlné ubytování, to vše přispívalo k naší dobré pohodě. Když jsme ještě zjistili, že pouhým pohledem a poslechem z okna penzionu lze zaznamenat mnoho ptačích druhů, včetně např. jeřábů, hus velkých nebo dudků, dosáhla naše spokojenost vrcholu.


Strnadi luční cvrčeli v okolí penzionu nepřetržitě celý den. Foto Petr Tichý.

Při ornitologických výpravách, které jsme pokud počasí dovolilo podnikali i před snídaní, jsme si všímali nejen množství ptačích druhů, ale i zajímavého prostředí a vesniček, které jsou mnohem méně industrializované než u nás a vyvolávaly v nás vzpomínky na český venkov našeho mládí.


Rybníky v brzké ranní mlze. Foto Vladislava Sládečková.

Ptačí fauna byla opravdu bohatá. Jen potápek jsme zjistili pět druhů. Kromě obvyklých malých a roháčů se nám hojně předváděly černokrké, rudokrké a dokonce i jedna žlutorohá.


V ČR bohužel už nemáme častou příležitost pozorovat, jak si potápky rudokrké dostavují svá hnízda. Foto Petr Tichý.

Nepříliš velký počet druhů dravců nám vynahradili orli mořští, těch jsme si opravdu užili dosytosti. Z rybáků jsme se běžně setkávali s obecnými, bahenními a černými, někteří šťastlivci mezi námi viděli i jednoho bělokřídlého.


Pro hnízdící rybáky a racky jsou na některých rybnících připravené uměle navršené ostrůvky. Foto Vladislava Sládečková.

Vedle běžných poláků velkých a chocholaček jsme dlouho marně pátrali po poláku malém...


...až ho nakonec objevil nejmladší účastník naší výpravy 9tiletý David Štýs. Foto Vladislava Sládečková.

Často jsme během našich procházek mezi rybníky zaslechli hluboký hlas bukače a jednou jsme na kratičkou chvíli zahlédli letět i 2 bukáčky. Mezi jespáky a vodouši několika druhů nás příjemně překvapil jeden ústřičník.


Na rybničných soustavách převládá extenzívní styl hospodaření, ale vápnění rybníků zde také probíhá. Foto Vladislava Sládečková.

Velmi neobvyklé bylo pro nás i setkání s labutěmi zpěvnými, které jsou zde poměrně hojné. „Zpěvanky“ jsme nakonec měli možnost pozorovat i v bezprostředním okolí našeho penzionu.


Vyhánění labutě zpěvné labutí velkou, velká vyhrála ! Foto Vladislava Sládečková.

Velký zážitek a skvělá příležitost pro fotografy bylo objevení rozestavěného hnízda moudivláčka.


Malý stavitel pokračoval ve svém umném díle, nosil v zobáčku chmýří a nic nedbal na desítky objektivů na něj zaměřených. Foto Jiří Barták.

Na drátech elektrického vedení jsme zpozorovali ptáky roku 2013 - břehule říční.


Jejich hnízda jsme pak objevili na kolmých březích ostrůvků v rozlehlém rybníce. Foto Vladislava Sládečková.


Přestávka pro znavené pozorovatele... Foto Martin Došlý.

Svůj zájem o přírodu jsme neomezovali jen na ptáky a častým objektem fotografování byli i mnozí bezobratlí, brouci, pavouci nebo vážky. Čas vyměřený našemu pobytu uplynul jako voda v řece Barycza a my se museli rozloučit.


Nádherná majka si zrovna u cesty hrabala hnízda. Foto Martin Došlý.

Cestu domů jsme si vyšperkovali ještě návštěvou wroclawské zoologické zahrady.


Zdejší zoo je nejstarší v celém Polsku, neboť byla založena již v šedesátých letech 19. století. Foto Martin Došlý.

Bohatou historii této zahrady připomínají klece ozdobené secesním kováním. Ty se ale již nepoužívají, většina pavilonů je moderních. Zaujala nás zvláště zdejší akvária a terária. Fotografové mohli doplnit své série o snímky exotických zvířat.


I návštěva ZOO se dá spojit s pozorování volně žijících ptáků – vlaštovka si stavěla hnízdo v jednom z pavilonů. Foto Vladislava Sládečková.


Celá exkurze byla velmi povedená a myslím, že všem účastníkům přinesla mnoho zajímavého. Za dobrou přípravu a hladký průběh sluší poděkovat CK Primaroute i ČSO.

Jiří Sládeček



Celkem jsme během exkurze měli možnost pozorovat 135 ptačích druhů:
bažant obecnýpěnice černohlavá
bramborníček černohlavýpěnice hnědokřídlá
bramborníček hnědýpěnice pokřovní
břehouš černoocasýpěnice slavíková
břehule říčnípěnkava obecná
brhlík lesnípisík obecný
budníček lesnípolák chocholačka
budníček menšípolák malý
budníček většípolák velký
bukač velkýpoštolka obecná
bukáček malýpotápka černokrká
čáp bílýpotápka malá
čáp černýpotápka roháč
čejka chocholatápotápka rudokrká
červenka obecnápotápka žlutorohá
chřástal malýracek bělohlavý
chřástal vodníracek chechtavý
čírka modrárákosník obecný
cvrčilka slavíkovárákosník proužkovaný
cvrčilka zelenárákosník velký
datel černýrákosník zpěvný
dlask tlustozobýrehek domácí
drozd kvíčalarehek zahradní
drozd zpěvnýrorýs obecný
dudek chocholatýrybák bahenní
hohol severnírybák bělokřídlý
holub hřivnáčrybák černý
hrdlička divokárybák obecný
hrdlička zahradnísedmihlásek hajní
husa velkáskřivan lesní
jeřáb popelavýskřivan polní
jespák bojovnýslavík obecný
jespák obecnýsojka obecná
jiřička obecnášoupálek krátkoprstý
kachna divokášpaček obecný
káně lesnístehlík obecný
kavka obecnástraka obecná
konipas bílýstrakapoud malý
konipas lučnístrakapoud prostřední
konopka obecnástrakapoud velký
kopřivka obecnástřízlík obecný
kormorán velkýstrnad luční
koroptev polnístrnad obecný
kos černýstrnad rákosní
krahujec obecnýstrnad zahradní
krkavec velkýsýkora babka
krutihlav obecnýsýkora koňadra
kukačka obecnásýkora lužní
kulík písečnýsýkora modřinka
kulík říčníťuhýk obecný
labuť velkáústřičník velký
labuť zpěvnávlaštovka obecná
ledňáček říčnívodouš bahenní
lejsek bělokrkývodouš kropenatý
lejsek černohlavývodouš rudonohý
lejsek šedývodouš šedý
linduška lesnívodouš tmavý
linduška lučnívolavka bílá
luňák červenývolavka popelavá
luňák hnědývrabec domácí
lyska černávrabec polní
lžičák pestrývrána obecná šedá
mlynařík dlouhoocasýžluna šedá
morčák velkýžluna zelená
moták pochopžluva hajní
moudivláček lužnízvonek zelený
orel mořskýzvonohlík obecný
ostříž lesní
30.05.2013
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791