Zde se nacházíte: Home > Akce a kampaně
Podkategorie:

Článek: Cesta k bezpečným sloupům vede i přes vaše fotografie

Elektřinu potřebujeme – ale nechceme, aby kvůli ní umírali ptáci. Pomozte nám to změnit!

Vaše fotografie mohou zachránit ptačí životy!

Nezabezpečené sloupy elektrického vedení jsou nebezpečné jak pro naše běžné druhy (zde straka obecná a párek poštolek obecných). Foto Václav Hlaváč...

...tak pro zimní hosty jakým je např. káně rousná.

ČSO a E.ON, Česká republika, s.r.o. započali spolupráci, která by měla vést k efektivnějšímu zabezpečování sloupů a linek elektrického vedení. Výsledkem bude vytvoření mapy oblastí, důležitých z hlediska ochrany ptáků a jejich následné přednostní zabezpečení nad rámec již probíhajících instalací ochranných opatření.Současně pokračuje spolupráce na upřesňování bezpečných technologií.

Chybí nám ovšem dostatek přesných terénních údajů, které jediné mohou prokázat skutečnou bezpečnost nebo nebezpečnost jednotlivých typů sloupů. Potřebujeme zjistit, které druhy ptáků jednotlivé typy sloupů používají a jakým způsobem.

A proto FOŤTE PTÁKY NA SLOUPECH!

Zejména oceníme:


  • Fotografie ptáků sedících na sloupech elektrického vedení.

  • Fotografie uhynulých ptáků na sloupech, vodičích nebo pod nimi (včetně zraněných, vždy ovšem vyfoťte i sloup ideálně s jeho pořadovým číslem a typovým štítkem výrobce).).

  • Ke každé fotografii je nutné uvést údaje o místu pořízení, případně dalších okolnostech pozorování/nálezu.



FOTOGRAFIE A ÚDAJE PROSÍM VLOŽTE DO FAUNISTICKÉ DATABÁZE ČSO avif.birds.cz.

V poli aktivita vyplňte "sedící na sloupu elektrického vedení".
V případě uhynulých ptáků doplňte v kategorii „mrtvý“ příslušnou podkategorii pro příčinu úhynu (mrtvý pod dráty/sloupem elektrického vedení). Další podrobnosti pak zaznamenejte do poznámky.

Všechny údaje budou vyhodnocené a přímo využité při vývoji nových bezpečných technologií pro ohranu ptactva na venkovních elektrických vedeních. Každým údajem fakticky přispíváte k ochraně ptáků.

Proč fotografie ptáků potřebujeme?

  • Fotografie živých ptáků sedících na sloupech elektrického vedení nám poskytnou přesnější informace jakým způsobem ptáci jednotlivé typy sloupů používají. Tyto údaje mohou vést ke kontrole účinnosti stávajících zabezpečení, popř. k dalšímu vylepšení.

  • Údaje k uhynulým ptákům přispějí k vyhodnocení rizikových úseků a naplánování prioritních oblastí k zabezpečení.


Zabezpečení sloupů proti úrazům ptáků elektrickým proudem je u nás věnována pozornost již od osmdesátých let. Dosud bylo vyvinuto několik typů konzol bezpečných pro dosedající ptáky a řada plastových doplňků, které mají za cíl omezit riziko úrazu na stávajících nebezpečných typech sloupů. U nových staveb a rekonstrukcí jsou dnes již standardně používány bezpečné typy konzol řady Pařát III.

Některé předchozí typy zabezpečení však neplní očekávanou funkci a ptáci na zabezpečených sloupech dále hynou.
Typickým příkladem tohoto vývoje je konzola řad Pařát I a Pařát II, které byly před několika lety doporučena jako bezpečné. Ukázalo se však, že i na ní ptáci v některých případech hynou. Nejspíš tehdy, když si v krajině opravdu nemají kam sednout a i nepohodlná, nevstřícná konstrukce je pro ně pak přijatelná.

Ptáci usedají i na nepohodlnou konstrukci Pařát. Foto Václav Hlaváč..

Následky pak mohou být tragické. Foto Václav Hlaváč.


Od této úvahy byl už jen krok k jednoduché, ale převratné myšlence doplnit konzolu o prvek umožňující bezpečné dosednutí – bidlo. Následně vznikla nová řada typu - Pařát III s rovinným prvkem z nevodivého kompozitu, na který získal E.ON kladné stanovisko od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Pařát doplněný bidlem představuje účinné řešení. Foto Václav Hlaváč.

Zvláštní problém představují některé speciální sloupy (trafostanice, sloupy odbočovací, úsekové rozpínače a další), které jsou pro ptáky nebezpečné a jsou přitom používány bez spolehlivého zapezpečení.

S využitím podkladů Lukáše Viktory a Václava Hlaváče.
Lucie Hošková



18.06.2015
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791