Zde se nacházíte: Home > ČSO/Birdlife > Info pro členy
Podkategorie:

Článek: Devadesát let České společnosti ornitologické

Právě dnes, 5. dubna 2016, slaví ČSO své 90. výročí založení. O stručné ohlédnutí jsme požádali jednoho z nestorů české ornitologie, pana docenta Karla Hudce, hlavního autora Fauny, základního díla o ptácích Československa a Česka.

V letošním roce si můžeme připomenout opět jedno z významných výročí v životě České společnosti ornitologické – 90 let od zakládající schůze. O schůzi samotné, proběhlé v pražské restauraci „U Bumbrlíčků“ bylo napsáno již dost. Včetně úředního schválení stanov a tím vlastně faktického – nebo jak zní nyní oblíbený termín „právně čistého“ – založení společnosti až v roce 1928. Možná však spíše než se dohadovat nad tím, kdy slavit, je vhodné se zeptat, co vedlo tehdejších několik ornitologů, či spíše zájemců o ptáky, k založení společnosti. Skutečných, tedy jak je dnes v tom smyslu někdy pojímáno, profesionálních ornitologů mezi zakládajícími členy nebylo: Lékaři dr. Hořice a dr. Karásek, učitelé J. Janda, J. Jirsík, J. Musílek, V. Čapek – výjimkou byl snad pouze ing. Rašek z ústavu Masarykovy akademie práce. Všechny však spojoval zájem o naše ptáky, ať již jako sběratele dokladů o jejich výskytu, o chovatele či o ochranu ptáků a její aplikace v praxi.

Formování a organizování české, respektive československé ornitologie v tehdejší době souviselo přirozeně s předchozími politickými změnami. Až do roku 1918 existovala ornitologie v rámci habsburské monarchie téměř ve dvou rozdílných větvích – rakouské a uherské. Projevovalo se to v spořádání společností, ve vydávání časopisů, pořádání mezinárodních kongresů i v celé činnosti. Slovanské části monarchie byly zahrnuty do těchto dvou sfér, existovala však i spíše německá než rakouská ornitologie, zejména v severních Čechách. Ta byla již před válkou velice aktivní – nejen že měla svoje přírodovědné časopisy, ale i první kroužkovací stanici. I když vztahy mezi předními německými a českými ornitology byly v době první republiky podle slov doc. Dr. W. Černého docela přátelské, přece jen se ukázala v novém státě potřeba sdružovat odděleně od německých i české a slovenské zájemce o ptáky. Programové prohlášení nové ČOS sestavil Josef Musílek, který se po schválení stanov stal jejím jednatelem. A i díky jemu se činnost společnosti rozvíjela velice aktivně – 1934 byla založena kroužkovací stanice, 1936 vyšlo první číslo časopisu Sylvia. Od společnosti se oddělilo chovatelství, ale celkem přátelský vztah přetrvával s myslivostí.

Josef Musílek, legionář z I. světové války a později řídící učitel v Pardubicích, byl jedním z tahounů ČSO od doby jejího vzniku až do okupace. Foto: archiv ČSO.


Samozřejmě rok 1939 měl na společnost hluboký dosah. Nejen formální oddělením Slovenska a později zákazem vydávání časopisu. Naštěstí zůstala – i když pod jinou zkratkou – zachována Kroužkovací stanice a její činnost a díky ing. Kadlecovi se tak udržela pospolitost ornitologů tehdy jen České ornithologické společnosti po celou dobu války. Po válce se činnost společnosti znovu sjednotila v československou, začala znovu vycházet Sylvia. Pak však přišel rok 1948 a s ním nové komplikace. Vědecké společnosti měly se stát součástí nově vzniklé Československé akademie věd, která jim pak zajišťovala i finance včetně vydávání časopisů. ČOS byla tradičně spjata s Národním muzeem v Praze a násilný nátlak na přechod do ČSAV přirozeně nebyl vnímán pozitivně. Zda rozhodnutí setrvat jako samostatná společnost při NM Praha bylo tehdy šťastné, je zpětně těžko hodnotitelné – objektivně tím činnost společnosti utrpěla. Několik čísel Sylvie vyšlo po roce 1950 jako pouhé nepravidelné sborníky, občas byly vydány cyklostylované Zprávy a činnost ČSO byla omezena na členské schůze a přetrvávající aktivity Kroužkovací stanice. Na druhé straně byla v r. 1956 zorganizována v Praze mezinárodní konference s reprezentační účastí (E. Stresemann, G. P. Dementjev aj.) a ČSO zřídila dvě terénní stanice v jižních Čechách, kde začaly i některé pravidelné výzkumy.

Doc. Walter Černý, prof. Stresemann a prof. Dementjev na exkurzi u nové terénní stanice na Velkém Tisém po I. československé ornithologické konferenci v roce 1956. Foto: archiv ČSO.


Situace se zlepšila po roce 1970. Významným krokem k aktivizaci činnosti bylo zřízení poboček společnosti v jednotlivých krajích a jako pozitivní se ukázalo i následné oddělení Slovenské ornithologické spoločnosti. Nová Česká společnost ornitologická (ČSO) začala organizovat výzkumné projekty, navazující postupně stále více na mezinárodní akce i ornitologické aktivity mimo ČSO. Zejména velkým impulzem bylo mapování hnízdního rozšíření, první započaté 1973. Postupně byly zřizovány speciální pracovní skupiny i pro užší problémy, ČSO přebírala i různé další aktivity včetně mezinárodních a rozšiřovala se členská základna. Stále však chybělo publikační fórum, které začalo nahrazovat pravidelné vydávání Zpráv ČSO i několik spíše improvizovaných svazků Sylvie.

Důležitým impulzem pro oživení ornitologického života v 70. letech bylo zakládání poboček ČSO. Východočeská pobočka uspořádala krátce po svém založení výstavu o ochraně ptáků. Před panelem stojí specialista na bahňáky Pavel Žďárek. Foto: archiv ČSO.


Zcela nový a zásadní impuls pro život a rozvoj ČSO znamenal listopad 1989 a možností s politickým uvolněním souvisejících. Nejen ve vnitřním životě hlavně možností vydávat znovu pravidelně Sylvii, časopisy jednotlivých poboček a posléze i populární časopis. Důležitou se stala možnost zapojení do mezinárodní spolupráce v rámci BirdLife International, do různých projektů včetně jejich organizace a získání fondů na placení vlastních pracovníků. A to vše umožnilo i mnohem intenzivnější oslovování veřejnosti především ve vztahu k ochraně ptáků a tím i nebývalý vzrůst členské základny. A co je také podstatné, je iniciativa ČSO v organizování občanské vědy – vědecká pracoviště vzhledem k pravidlům financování nemohou zajistit dlouhodobé a na široké bázi založené výzkumy. A tak můžeme si jistě všichni přát, aby společnost a její vývoj pokračoval i nadále v tomto dosavadním duchu a výsledcích.


Karel Hudec


Na závěr kvíz pro čtenáře - pamětníky:
Podívejte se na fotografii, která pravděpodobně zobrazuje členy Ornitologické společnosti na exkurzi do ZOO Praha v roce 1933 (klikněte na fotku pro zvětšení obrázku). Fotografii zaslala paní Hana Heráňová. Pokud byste někoho z tehdejších členů poznali, dejte nám vědět na cso birdlife.cz.
Stejně tak oceníme, pokud se námi podělíte o další podobné fotografie zobrazující historii ČSO, které třeba máte ve svém archivu.


05.04.2016
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů