Článek: Obojživelníci Josefovských luk

Díky projektu České společnosti ornitologické stoupá na území ptačího parku rozmanitost ptactva i celé řady dalších živočichů. Mezi skupiny, kde je to po ptácích nejvíce vidět, jednoznačně patří obojživelníci.

Alespoň orientačnímu výzkumu obojživelníků Ptačího parku Josefovské louky se věnuji již od roku 2001. Díky tomu mohu velice dobře srovnávat dynamické změny, kterým populace obojživelníků v tomto území procházejí.

Původně byla početnost obojživelníků velmi nízká. A to natolik, že např. u čolka velkého jsem znal pouze jediné místo, kde v celém parku bylo možné najít tento vzácnější druh. Zároveň jsem však i dopředu celkem na jistotu věděl, že zde najdu pouze tři dospělé exempláře. Konkrétně čolka Tondu a Karla a čolčici Aničku. Více dospělců tehdy v parku snad ani nežilo. A ještě horší bývala situace u skokana skřehotavého, kde bylo menším zoologickým svátkem najít v některém z polovyschlých vodních kanálů nějakého zabloudilce.

Počet čolků velkých na Josefovských loukách odhadujeme na více než 150 jedinců. Foto: Petr Šrámek.


Dnes je však situace diametrálně odlišná. Početnost u některých druhů obojživelníků stoupla o nejméně desítky, někdy však i stovky procent. Např. během jedné návštěvy je dnes možné najít i přes dvacet čolků velkých a to nikoli na rozloze celého ptačího parku, ale třeba jen v jediné z mnoha zdejších tůní! Početnost tohoto vzácného obojživelníka je dnes natolik silná (prokazatelně přes 70 jedinců, odhadem pak nejméně 150 dospělých exemplářů), že by Josefovské louky mohly být okamžitě zařazené mezi celoevropsky chráněné lokality soustavy Natura 2000. Mimořádně nápadný je i vzestup početnosti skokana skřehotavého, jehož populaci dnes v parku tvoří stovky dospělých jedinců!

Skokani skřehotaví mohou dorůstat obřích rozměrů. Tento, velikosti dlaně, patří k největším nalezeným v ptačím parku. Foto: Břeněk Michálek.


Definitivním potvrzením těchto pozitivních změn je osídlení lokality druhy, které se zde původně nevyskytovaly. Mezi prvními nováčky byly zatím v krajině obecně rozšířené ropuchy obecné. V loňském roce zde bylo poprvé zaznamenáno (byť zatím jediné) zaskřehotání rosničky a v letošním roce přibyl další nový a mimořádně ochranářsky cenný druh – ropucha zelená. Tato dříve obecně rozšířená žába totiž v posledních letech z naší krajiny rychle mizí a dokonce i v širokém okolí Jaroměře došlo k razantnímu snížení početnosti. A právě nové podmínky v ptačím parku by jí mohly vyhovovat natolik, že by se její početnost minimálně v okolí této rezervace mohla začít opět zvyšovat. Jedná se o nádhernou, "vojensky" maskáčově zbarvenou žábu ozývající se libozvučným trylkem. Její půvabný, spíše ptačí hlas, proto od letošního roku dokresluje zvukovou kulisu jarního ptačího parku, která je tvořena nejen chórem skřehotajících skokanů, ale i troubením jeřábů, kníháním čejek, mekotáním bekasin, hvizdy a trylky protahujících vodoušů a břehoušů, kejháním divokých husí a kachen, i klapotem čapích zobáků.

Na definitivní potvrzení rosničky zelené, jediné naši žáby, která žije částečně na stromech a keřích, na Josefovských loukách stále čekáme. Zatím jsme ji pouze slyšeli. Foto: Břeněk Michálek.


Co bylo hlavní příčinou této populační exploze živé přírody? Obojživelníci (ale i ptáci či vážky, nebo některé vzácnější mokřadní a vodní rostliny) jednoznačně profitují z nových tůní i režimu postupného zvyšování zásoby podpovrchové vody v celé ploše ptačího parku. V letošním roce však byla mimořádně důležitá ještě jedna okolnost. Některé vybrané plochy se podařilo upravit těžkou technikou tak, aby na nich vznikla takzvaná raná sukcesní stádia, tedy místa, kde je částečně stržen travní drn. Jedná se o typ stanoviště, který v naší krajině, a zejména pak na loukách, velmi chybí. Přitom se jedná o zcela klíčovou věc jak pro některé ptáky, tak i třeba denní i noční motýly, brouky či právě obojživelníky. A vývoj na loukách to jednoznačně potvrzuje – to, že se zde letos zalíbilo ropuchám zeleným, není náhoda, ale právě výsledek cílené péče. Ostatně již při vytváření těchto stanovišť na to ptáci okamžitě reagovali – přímo během jejich realizace se např. podařilo do „motýlkářské“ síťky odchytit vzácnější slučku malou za účelem jejího následného okroužkování. Slučku jsem chvíli před tím spatřil přímo z kabiny traktoru, kterým jsem zde zajišťoval terénní úpravy. Na upravených plochách zahnízdily dva páry čejek, bekasiny – nebeské kozy, které mají spíš soumrační aktivitu, bylo na nich možné pozorovat při sběru potravy i během dne, po boku hejn dalších ptáků – bahňáků, ale i labutí, čápů, i třeba vzácnějších volavek bílých.

Slučka malá odchycená do síťky na motýly během strhávání drnu na Josefovských loukách. Foto: David Číp.


Na závěr je třeba dodat, že kromě předpokládaného návratu mokřadního života, se potvrdila i další předpokládaná okolnost. Protože všechny novější dočasné i trvalé vodní plochy jsou osluněné (navíc mnohdy s kolísavou vodní hladinou) a k tomu plné predátorů v podobě larev i dospělců vážek, potápníků, či třeba žab – nejsou v nich téměř žádné larvy komárů. Komáři se na loukách i nadále vyvíjejí jen tam, kde se vyvíjeli vždycky – v zastíněných a zarostlých kalužích podél toku Staré Metuje. Výhledově se plánuje alespoň některé tyto příliš přehoustlé porosty vrbin a kopřivišť prosvětlit, což by ve finále mělo nejen pomoci většině živočichů a rostlin (jen opravdu malému množství druhů vyhovují příliš stinné a vlhké křoviny, kam nepronikají paprsky sluníčka), ale pomoci i zdejší tradiční populaci komárů o něco málo snížit.

Jsem moc rád, že se již podařilo jednoznačně dokázat, že vytvoření atraktivního prostředí pro ptáky, žáby i vážky je možné i bez toho, aby Jaroměř a Josefov vysála mračna komárů coby přenašečů tropických nemocí a tyto plané obavy snad tím už definitivně rozptýlit!

O stavu ptáků, žab i komárů je možné se přesvědčit osobně. Jen prosíme, aby v době hnízdění lidé nevstupovali na podmáčená místa v loukách. Nejideálnější místo na pozorování ptáků, bez jejich zbytečného rušení, je val Nové Metuje. Aktuálně je však nejzamokřenější část parku hned za vstupním areálem, v místě kde bude vyhlouben dlouho plánovaný ptačník. Tam se teď pohybují oba v hnízdění úspěšné páry čejek se svými potomky, vodouši kropenatí a další mokřadní ptáci.


Pomozte Josefovským loukám právě nyní!

Vyberte si pozemek, nebo jeho část, a zašlete příslušný obnos (nebo jakoukoli jinou částku) na transparentní účet ČSO 2800277111/2010, variabilní symbol: 77. Členy prosíme, aby jako specifický symbol uvedli své členské číslo.

Pro platbu kartou využijte prosím zabezpečeného platebního portálu Darujme.cz:

Za podporu Josefovských luk srdečně děkujeme všem současným i budoucím dárcům!

David Číp


V současné době Ptačí park Josefovské louky finančně podporují především jednotliví drobní dárci a dále Ministerstvo životního prostředí, Královéhradecký kraj, Nadace Veolia, Nadační fond Tesco a ZelenaDomacnost.com.

20.07.2016, 07:58:00
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791