Zde se nacházíte: Home > ČSO/Birdlife > Info pro členy
Podkategorie:

Článek: Ornitologická exkurze JMP ČSO do Bílých Karpat (střední část)

Zpráva z malého členskéo grantu ČSO.

Členské exkurze Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické byly znovuobnoveny po pětileté pauze v roce 2009. Rozhodně se však nejedná o ornitologické exkurze v tradičním pojetí. Za cíl těchto exkurzí si vybíráme především větší zalesněné oblasti na jižní Moravě, často jde přitom o opomíjené lokality, jež stojí stranou zájmu ornitologů. Účastníky těchto exkurzí také nikdo neprovází a neukazuje jim ptáky, ale tito se vždy rozdělí do několika menších skupin, které aktivně a systematicky mapují dané území. Zajímají nás při tom všechny druhy a snažíme se obsáhnout co největší škálu biotopů v dané oblasti.


Na těchto exkurzích bychom rádi vyzdvihli příležitost pro členy ČSO podívat se do nových oblastí, kam by se za normálních okolností patrně nevydali a které se přitom často nacházejí v dostupné vzdálenosti od jejich působiště. V navštívených územích mají ornitologové často možnost pozorovat druhy ptáků, které nevídají běžně a se kterými se pak již celý rok nemusí setkat. Na druhou stranu vzhledem k tomu, že jsou tyto exkurze zaměřeny na mapování všech druhů vybrané oblasti, lze říci, že nejsou určeny pro toho, kdo se honí za co největším množstvím zjištěných druhů nebo za vzácným pozorováním. I když se nám během exkurzí podařilo učinit nejeden zajímavý objev, jako byl např. první nález strakapouda bělohřbetého ve Ždánickém lese, pozorování rarit nejsou obvyklá.


Náplň exkurze je poměrně náročná, protože vzápětí po denním mapování nastává noční mapování sov. Poté se skupinky mapovatelů schází na základně, každý obvykle nejdříve sdělí ostatním pozorování, která jej potěšila, a se stejným potěšením očekává i příhody a objevy ostatních pozorovatelů. Postupem času dochází k jevu, na který bychom rádi upozornili: jak přibývá informací z různých koutů nově objevované oblasti, tak najednou přibývá i zajímavých pozorování a vzácnými druhy se mohou stát i ty, se kterými se například doma setkáváme poměrně často. Je to možné přirovnat tomu, když se někdo věnuje nějaké oblasti systematicky a ví, které druhy jsou zde běžné a které naopak vzácné. Na těchto exkurzích se jednotlivé úsilí mapovatelů sčítá. Exkurze se účastní jak začátečníci, tak ostřílení terénní ornitologové, pro všechny to je však příležitost se něčemu naučit. Velkou radost máme také z toho, když se exkurze účastní i ornitologické osobnosti, které pozorovat v terénu nebo poslouchat večer je rovněž silný zážitek.


Po poněkud obšírném úvodu se konečně dostáváme k tématu tohoto článku, kterým je Malým členským grantem ČSO podpořená letošní exkurze.

V posledních letech jsme se rozhodli v rámci našich exkurzí mapovat oblast Bílých Karpat. Začali jsme v loňském roce, kdy jsme navštívili jejich severovýchodní část. Ve dnech 15.-17.dubna 2016 jsme pak pokračovali ve střední části Bílých Karpat, zahrnující především lesní porosty v oblasti Starého Hrozenkova, Žítkové, Vyškovce, Mikulčina vrchu a Lopeníku. Právě odtud pochází z minulosti celá řada ornitologických údajů. Přesto, což platí pro celé pohoří, souhrnné zpracování avifauny a především aktuálnější údaje o vývoji populací významných druhů ptáků i zde chybí nebo jsou jen kusé. Lesy v zájmové oblasti tvoří především bučiny, přičemž zachovalejší porosty jsou spíše fragmentární. Nadmořská výška se zde pohybuje mezi 450–911 m (vrchol Velkého Lopeníku) a ze zachovalejších porostů nutno zmínit PR Hladké, oblast kolem Velkého a Malého Lopeníku nebo Hluboček u Březové. Z dalších biotopů lze zmínit lomy (např. PP Lom Rasová) a horské louky.


Exkurze se účastnilo 17 lidí. V oblasti jsme prošli asi 130 km na 17 liniích, 50 km z toho v noci a 80 km během dne. Zaznamenali jsme výskyt celkem 83 druhů ptáků. Tak jako obvykle jsme se během dne zaměřili na šplhavce, které jsme také monitorovali pomocí provokace reprodukovanou nahrávkou hlasu. Jejich druhová diverzita zde je značná. Na liniích jsme zjistili 79 teritorií strakapouda velkého (Dendrocopos major), 3 teritoria strakapouda prostředního (Dendrocopos medius), 1 teritorium strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), 1 teritorium strakapouda malého (Dendocopos minor), 13 teritorií žluny zelené (Picus viridis), 5 teritorií žluny šedé (Picus canus), 8 teritorií datla černého (Dryocopus martius) a 5 teritorií krutihlava obecného (Jynx torquilla). V rámci nočních linií jsme zaznamenali 22 teritorií puštíka obecného (Strix aluco) a 3 teritoria kalouse ušatého (Asio otus). Kromě toho byl jako jeden z nejvýznamnějších nálezů v rámci exkurze na jedné lokalitě zjištěn hlas puštíka bělavého (Strix uralensis), který se v této oblasti začíná v posledních letech častěji objevovat. Tak jako obvykle jsme hledali rovněž holuba doupňáka (Columba oenas), u kterého jsme zjistili výskyt 19 párů. Z dalších zajímavých pozorování lze zmínit např. 2 lokality sluky lesní (Scolopax rusticola), 4 lokality čápa černého (Ciconia nigra), 1 zpívajícího kosa horského (Turdus torquatus) nebo návštěvu kolonie volavky popelavé (Ardea cinerea) u Starého Hrozenkova čítající nejméně 26 hnízd.


Na bilancování nad výsledky z jednotlivých členských exkurzí je zatím brzo, protože plánujeme další. Předběžně je ale možné zmínit, že v porovnání s výsledky z jiných navštívených oblastí, např. z Moravského krasu, Chřibů nebo Ždánického lesa, se ve střední části Bílých Karpat vyskytovalo nejvíce teritorií strakapoudů velkých (79), naopak oproti očekávání bylo nalezeno poměrně málo žlun šedých či datlů černých. Uvedené výsledky jsou zřejmě ovlivněny mimo jiné fragmentárností zachovalých lesních porostů, jejichž ochraně by zde v rámci CHKO měla být věnována zvýšená pozornost. To se týká např. lesa Hluboček, kde bylo mimo jiné zjištěno jediné teritorium strakapouda bělohřbetého a který není v současné době nijak více chráněný. Zájemce o další informace a výsledky jednotlivých exkurzí je možné odkázat na časopis Jihomoravské pobočky ČSO Crex, kde jsou výsledky průběžně publikovány.


Prostředky z Malého členského grantu byly využity na ubytování a cestovné v rámci popsané exkurze.


Přispějte na malé členské granty!

Číslo transparentního účtu: 2800277111/2010
variabilní symbol: 22
specifický symbol: členové ČSO uvedou své členské číslo

Všem dárcům srdečně děkujeme!

Gašpar Čamlík a Jan Sychra
31.12.2016
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791