Zde se nacházíte: Home > Věda a výzkum > Pracovní skupiny > SOVDS ČSO
Podkategorie:

Článek: Vyrazme „na sovy“!

Je tu poslední rok mapování hnízdního rozšíření ptáků 2014-2017. Průběžné výsledky jasně prokazují, že kulíšek nejmenší, sýc rousný i puštík bělavý opět zvětšili rozšíření u nás, zatímco výr velký své „pozice drží“. Stav populace drobných zemních hlodavců na konci minulého roku a průběh zimy naznačují, že potravní nabídka pro sovy bude letos příznivější než v minulých dvou sezónách. To vše jsou optimální podmínky k mapování sov, protože samci budou zřejmě tokat intenzívněji. Tomu odpovídá i vysoký počet záznamů v databázi AVIF z posledních dní. Převažují přitom záznamy poměrně běžného puštíka obecného, se kterým se můžeme setkat ve všech typech lesů vyjma vysokohorských smrčin, dále i v sadech a parcích. Jeho tok právě vrcholí a zaslechnout ho můžeme po celou noc.

S kulíškem nejmenším se můžeme setkat i za denního světla. Foto: Luděk Boucný, birds.cz.


Za nejmenší i největší evropskou sovou za soumraku

V období zhruba 10-40 minut po západu slunce je největší pravděpodobnost, že zaslechneme hlas kulíška nejmenšího a výra velkého. Typickým prostředím kulíška jsou převážně jehličnaté lesy se střídajícími se starými porosty, pasekami a tyčkovinou v nadmořských výškách nejčastěji od 450 m. Typickým jarním voláním je opakované jednoslabičné pískání. Pokud hlas kulíška ve vhodnou dobu a na vhodném stanovišti neslyšíme, můžeme ho zkusit přilákat krátkou provokací právě tímto hlasem. Jakmile v okolí zahouká puštík obecný, provokaci okamžitě ukončíme a již neopakujeme. Mnohem intenzívněji kulíšci pískají v ranních hodinách, zhruba 40-10 minut před východem slunce. Mapa rozšíření kulíška nejmenšího v letech 2014-2016 je uvedena na následujícím obrázku.


Na stejných stanovištích jako kulíšek, často současně s ním, ale také ve smíšených a listnatých lesích se ozývá výr velký. Jeho typické hluboké dvouslabičné u-hu opakované po zhruba 10 sekundách se nese až několik kilometrů daleko. Poslední dobou bylo jeho hnízdění zaznamenáno i na starých hnízdech dravců v lužních lesích v nivách řek. Vyhýbá se tedy pouze souvisle zalesněným nejvyšším partiím našich hor a bezlesí. Mapa rozšíření výra velkého v letech 2014-2016 je uvedena na následujícím obrázku.


Za sýcem do bučin a starých jehličnatých porostů

Jakmile se setmí, nasměřujeme svoji procházku ke starším bučinám a do starých (klidně hospodářských) jehličnatých lesů. Tam je nejlepší pátrat po sýcích rousných, kteří se v době toku ozývají skupinkami melodických tónů pu-pu-pu-pu-pu. Na provokaci často nereagují, ale stejně jako kulíšek se vyhýbají kontaktu s agresivnějším puštíkem. Proto v místech, kde volá puštík, na sýce obvykle nenarazíme. Mapa rozšíření sýce rousného v letech 2014-2016 je uvedena na následujícím obrázku.


Za „uralkou“ nejen na Šumavu a do Beskyd

Větší z puštíků žijících u nás, puštík bělavý, byl v minulém roce zjištěn kromě tradiční Šumavy a Beskyd také v Boleticích a na Moravě potom v oblasti Bílých Karpat, Hostýnských vrchů a Jeseníků. Měli bychom tedy na tento druh dávat pozor především ve starších porostech ve středních a vyšších polohách, ale zdaleka nejen v bukových pralesích. Můžeme být mile překvapeni.


Kdy zapadá slunce dnes a tady?

Pro mapování sov je důležitá znalost aktuálního času západu a východu slunce v oblasti, kam se chystáme na průzkum. Pro tyto potřeby kolegové na Slovenku připravili velice pěknou stránku na adrese sun.e-svet.biz. Před návštěvou terénu na ni koukněte, rozdíl času západu slunce napříč republikou představuje přes 20 minut a pro úspěch při mapování může být rozhodující.

Kde naposlouchat hlasy našich sov?

Hlasy našich sov jsou k dispozici na samostatném CD edice Biophon a na internetu například na stránkách Českého rozhlasu. Další hlasy najdeme například v Audiogalerii SOVDS.

Co z procházky zaznamenat?

Výsledky získané v terénu zapište do databáze AVIF, aby se mohly hned promítnout do druhových map. Vážní zájemci o dlouhodobou spolupráci se mohou navíc letos zapojit do testování společné česko-slovenské metodiky, pomocí níž bychom rádi dlouhodobě sledovali noční druhy ptáků. Podrobnosti na vyžádání zašle Zdeněk Vermouzek (verm@birdlife.cz).

Přejeme vám spoustu zajímavých pozorování!

Ivo Hertl & Zdeněk Vermouzek
23.02.2017
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791