Zde se nacházíte: Home > ČSO/Birdlife > Tiskové zprávy ČSO
Podkategorie:

Článek: Motorová pila, kočka nebo sklo – co je největší nepřítel ptáků?

Praha, 9. května 2017. Na následky lidského konání umírají každý rok statisíce ptáků. Příčinou je často pouze lidská nevědomost nebo mylná představa o tom, co je bezpečné. Česká společnost ornitologická se proto rozhodla zjistit, jak veřejnost vnímá různá nebezpečí, která na ptáky v lidských sídlech číhají. Zjištěné představy respondentů se v mnohém neshodují s realitou a před Českou společností ornitologickou nyní stojí velká výzva – vyvrátit mýty a upozornit na skutečné hrozby, mezi kterými dominují skleněné plochy.

Pro ptáky jsou nebezpečné jak průhledné plochy, tak i skla, která zrcadlí okolní prostředí. Tato červenka byla poslední obětí skleněné plochy na budově Univerzity Palackého v Olomouci, která už je nyní zabezpečená. (Foto: Kateřina Ševčíková).


„Naše sídla se neustále rozrůstají a tím poskytují více životního prostoru pro synantropní druhy. Výhody, které život s lidmi představuje, také lákají stále více dalších živočišných druhů,“ říká Lukáš Viktora, který se v České společnosti ornitologické věnuje ochraně ptáků v zástavbě. „Na jednu stranu ptákům takové soužití umožňuje snadnější přístup k potravě, nové příležitosti pro hnízdění nebo větší bezpečí před predátory, na stranu druhou ale opeřencům v lidských sídlech hrozí naším přičiněním mnohá nebezpečí, na která nejsou z přírody připraveni,“ doplňuje Viktora.

Česká společnost ornitologická proto oslovila veřejnost s cílem zjistit, co vnímá v lidských sídlech jako největší nebezpečí, o jakých hrozbách jsou lidé nejčastěji informováni médii a také jak si představují případná bezpečnostní opatření. „Z odpovědí více než patnácti set dotazovaných vyšlo jako nejnebezpečnější kácení stromů a úbytek zeleně. Naopak jako nejmenší hrozbu lidé vnímají znečištění a přímé pronásledování ptáků lidmi,“ shrnuje výsledky Zbyněk Janoška z České společnosti ornitologické.

Zatímco znečištěné prostředí a lovení ptáků ve městech je u nás opravdu spíše minoritním problémem, úbytek zeleně ve městech, vnímaný lidmi jako nejpalčivější problém, patří ve skutečnosti také k méně závažným hrozbám. „Největší nebezpečí představují pro ptáky v lidských sídlech jednoznačně skleněné plochy, následované dopravou. Jen u nás takto ročně zahynou statisíce ptáků,“ zdůrazňuje Viktora. Podceňovanou hrozbou jsou také domácí mazlíčci, především kočky.

„Paradoxem je, že o nebezpečnosti skleněných ploch jsou lidé, jak sami v dotazníku uvedli, nejvíce informovaní médii. Sami ale této hrozbě nepřikládají dostatečnou váhu,“ upozorňuje Janoška. S tím zřejmě souvisí i naše představa o opatřeních, která mohou kolizím ptáků se skleněnými plochami zabránit. Lidé mylně vnímají jako lépe zabezpečené takové sklo, na kterém je nalepená jedna silueta dravce. Osamocené siluety můžeme vidět všude kolem nás, ať už na protihlukových stěnách, kancelářských budovách nebo zastávkách hromadné dopravy. Díky tomuto přesvědčení ptáci nadále hynou, protože jedna silueta dravce, nalepená na velké průhledné ploše, je zcela neúčinná.

Jak tedy spolehlivě ptáky ochránit před nárazem do skleněných ploch? Pomůže pouze zviditelnění celé skleněné plochy, například polepením tenkými proužky nebo jakýmikoliv jinými prvky. Rozhodující je dostatečná hustota. Další možností je vzít v úvahu bezpečí ptáků už při projektování nových staveb vhodným výběrem výplní či jejich zviditelněním, nebo výsadbou okrasné zeleně tak, aby odváděla ptáky od rizikových ploch. Odborníci z České společnosti ornitologické jsou připraveni poradit zájemcům – široké veřejnosti i odborníkům z řad architektů a projektantů – jak účinně zabezpečit pro ptáky riziková místa nebo jak jejich vzniku rovnou předcházet.

Kontakt:
Zbyněk Janoška, janoskabirdlife.cz, 602 240 738



Tento projekt je spolufinancován Státním fondem životního prostředí ČR na základě rozhodnutí ministra Životního prostředí.
www.mzp.cz   www.sfzp.cz



Partnerem kampaně Bezpečné zastávky je AGC Flat Glass Czech a.s.



10.05.2017
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791