Česká společnost ornitologická

Jeřáb popelavý je nápadný velký pták o výšce cca 120 cm s převažujícím šedým zbarvením. Hlava je černá s postraním širokým bílým pruhem a červenou skvrnou na téměř holém temeni.

Nápadné jsou šedočerné prodloužené loketní letky tvořící jakýsi nepravý ozdobný ocas, ruční letky jsou černé. Zobák je světlý, nohy téměř černé, duhovka červená. Mláďata jsou hnědá se světlejší hlavou, ve druhém roce života se dají ještě odlišit od dospělých podle méně výrazného vybarvení.
V letu připomíná nataženým krkem čápa, je však s rozpětím křídel 2 – 2,5 m o něco větší.
Váha jeřábů se pohybuje podle kondice v rozmezí 4,5 – 6 kg. Létají – na rozdíl od čápů a dravců - především aktivně.

Způsob života
Jeřábi se k nám vracejí většinou koncem února nebo na začátku března. Páry obsazují svá teritoria, tokají a ozývají se duetovým voláním. V první půli dubna – záleží i na počasí -začínají se stavbou hnízda. Vybírají si zaplavená místa, rákosiny nebo mokřady s řídkým stromovým porostem. Oblíbená jsou zejména rašeliniště. Pro hnízdo vybírají místo s cca půlmetrovou vodou tak, aby měli dobrý výhled do všech stran. Okolí bývá vyšlapané a polámané, slouží mláďatům k pohodlnější chůzi v prvních hodinách života. Při sezení na 2 (výjimečně 1 nebo 3) vejcích se střídají oba rodiče po dobu 28 – 31 dní. Mláďata se po vylíhnutí zdržují na hnízdě jen krátce, po oschnutí je rodiče odvádějí do okolního porostu. Rodina se nachází v oblasti svého teritoria po celé léto, v září pak odlétá společně na shromaždiště, odkud se po několikatýdenním pobytu přesouvají ve velkých hejnech do zimoviště. Rodiny se drží pohromadě prakticky po celou zimu, rozpadá se až při jarním tahu do oblastí hnízdění. Mladí ptáci již nejsou v teritoriu trpěni a zdržují se v místech neobsazených teritoriálním párem. Hnízdí poprvé ve věku 4 let, teritorium mohou ovšem mladé páry obsazovat již dříve. Páry jsou trvalé, vznikají již na zimovištích při společném toku - tancích, které jsou velmi působivé a provázené typickým troubením.

Rozšíření
Jeřáb popelavý je palearktický druh hnízdící v severovýchodní Evropě a Asii. Západní hranice rozšíření probíhá Norskem, Dánskem, Německem, naše hnízdiště tvoří jihozápadním hranici rozšíření a jedná se pravděpodobně o součást německé populace. Na východ dosahuje téměř k Ochotskému moři, jižní hranice souvislého areálu prochází severním Mongolskem, ale jeden výběžek areálu zasahuje až do střední Číny. Izolovaná hnízdiště se nacházejí v Turecku a východní Číně.

Výskyt v České republice
Na území naší republiky hnízdí jeřábi pravděpodobně od roku 1987. Prvním územím, které obsadili, bylo Českolipsko se svými rozsáhlými mokřadními biotopy. Pak následovala další území a dnes se vyskytují v 6 oblastech. Kromě Českolipska, kde hnízdívá pravidelně cca 10 párů, se vyskytují ještě v NPR Soos, ve Šluknovském a Frýdlantském výběžku, na Kopidlnsku a v Jizerských horách. Všude kromě Českolipska je však jeho výskyt většinou reprezentován jediným párem, a proto zde patří k nejvzácnějším a nejohroženějším druhům ptáků.

Aktuální stav
V roce 2001 vypadal výskyt v hnízdním období na následujících lokalitách takto: NPR Soos – 1 pár, vyvedena 2 juv. (Lagarde, Brož), Šluknovský výběžek – 1 pár, počet juv. nezjištěn (Lumpe), Kopidlnsko – 1 pár, vyvedena 2 juv. (Stránský, Šoltys), Českolipsko – 8 párů, vyvedeno 8 juv. ale u některého páru nebyla přítomnost mláďat ověřována (Honců, Kurka), Jizerské hory – 1 pár, hnízdění nedoloženo (Pudil), Brdy – 1 pár, hnízdění nedoloženo (Pojer).

Migrace
Evropští jeřábi používají k přesunu do zimovišť dvě základní cesty, označované jako východní a západní. Naši jeřábi podle posledních výzkumů (Bobek, Peške) používají západní cestu a to poněkud neobvyklým způsobem. Pomocí satelitních a pozemních vysílačů (Africká odysea) bylo zjištěno, že se jeřábi odsouvají nejprve severním směrem, kde leží nejbližší shromaždiště těchto ptáků. Několik týdnů pobývají v širším okolí Drážďan a pak se společně s ostatními jeřáby přesouvají do Francie. Zatímco ostatní pokračují přes Pyreneje dále do Španělska, především do známého zimoviště jeřábů Extremadura, zůstává část jeřábů ve Francii, mezi nimi i náš českolipský jeřáb. O průběhu tahu našeho jeřába Arnošta více na http://capi.internet.cz.
Východní cesta vede přes východní Slovensko a Maďarsko, používají ji především čápi z části Polska a východněji položených hnízdišť. Jednou z nejvýznamnějších zastávek je Hortobágy v Maďarské republice, kde lze vidět několik tisíc jeřábů.
Zimoviště jeřábů leží v Evropě především ve Španělsku a Francii, dále pak v severní a východní Africe, východní populace zimují v jižní Asii.
Časově probíhá tah v podzimním období především od září do listopadu a v jarním období během února a března. Maximální počty jeřábů během tahu v jednotlivých regionech jsou závislé na geografické poloze a počasí. Po delší nepříznivé periodě dochází často k obrovským přesunům během velmi krátkého časového období.

Jeřábi a lidé
Jeřábi patří mezi velmi ostražité ptáky vedoucí v hnízdní době velmi skrytý způsob života. Přesto je lze v některých ročních obdobích poměrně snadno pozorovat. V předhnízdní době se často ozývají troubením, které se rozléhá do vzdálenosti několika kilometrů a poměrně pravidelně přeletují mezi vybranými stanovišti. V době vodění vzrostlých mláďat se zdržují na polích či loukách, kde jsou sice dobře vidět, ale nedovolí, aby se k nim kdokoliv přiblížil. Nejnápadnější je ovšem jejich tah. Tisíce jeřábů se shromažďuje na tradičních místech, aby pak společně vyrazili na dlouhou cestu do svých zimovišť. Pravidelné přelety z nocoviště na místa krmení a naopak pravidelně sledují stovky lidí, kteří sem jezdí právě za tímto účelem. Turisticky oblíbenými místy jsou oblast Rujany v severním Německu a Puszta Hortobágy v Maďarsku, kde lze pravidelně pozorovat při tahu několik tisíc jeřábů. U nás je bohužel tah téměř nepozorovatelný, jelikož naši jeřábi létají po vyhnízdění na shromaždiště v Německu a tradiční tahové cesty vedou již mimo naše území.
Ačkoliv se v některých oblastech světa jeřábi ještě příležitostně loví, nepřipadá to v našich končinách již v úvahu. Jeřábi patří mezi kriticky ohrožené druhy podle zákona 114/92 Sb. a jsou celoročně chráněni. Ohrožuje je však především přeměna stanovišť a tím i redukce lokalit vhodných k založení hnízda.

Systematické zařazení
Třída: Ptáci (Aves)
Řád: Krátkokřídlí (Gruiformes)
Čeleď: Jeřábovití (Gruidae)
Rod: Jeřáb (Grus)
Druh: Jeřáb popelavý (Grus grus L.)
Poddruhy: Východní druh Grus grus lilfordi byl „zrušen“ a jeřáb popelavý je považován za euroasijský druh bez subspecií

Petr Lumpe

Počet názorů: 6

Reakce čtenářů

jeřábi na jihu Čech (J.Líbalová) 20.02.2009, 13:41

pozorování jeřába (e. janeček) 06.04.2006, 15:49

pozorování jeřába - morava (M.Kalouda) 24.03.2006, 08:08

Jeřáb popelavý:podz. tah (M.Otavová) 24.10.2005, 18:46

Jeřáb popelavý:podz. tah (Milena Otavová) 24.10.2005, 18:30

bez předmětu (Leona Trinhová) 21.05.2005, 17:50