Zde se nacházíte: Home > Akce a kampaně > Pták roku > Pták roku 2003

Článek: Výsledky akce Vrabec domácí - Pták roku 2003

O tom, že vrabec domácí má zcela výjimečné místo mezi opeřenci, jsme se opět přesvědčili při vyhodnocení dotazníkové akce Ptáka roku. Doslova příval vyplněných dotazníků se nakonec zastavil na neuvěřitelném čísle: 640!

Asi sto padesát pozorovatelů využilo možnosti vyplnit dotazník přímo na internetových stránkách ČSO. Asi ke čtvrtině dotazníků byl připojen dopis, podrobné mapky, tabulky, údaje o kvantitě a mnoho dalších zajímavých postřehů. Co se týče zastoupení sledovaných lokalit v rámci ČR - bylo velmi rovnoměrné. Odpovídali obyvatelé velkoměst i odlehlých usedlostí. Nejmladším, kteří samostatně vyplnili dotazník bylo asi 13 let, a ti nejstarší měli již osmdesátku za sebou. Velký podíl na odpovědích měli i ti, jež nebyli členy ČSO a o akci se dozvěděli prostřednictvím vysílání pořadu Meteor a také jednoho západočeského periodika, kde byl dotazník otištěn. Řada respondentů vyplnila listů více, např. z místa bydliště ve městě a letního pobytu na venkově.

A jak jste odpovídali?
První otázka byla tak trochu testováním vlastních schopností vnímat nejen atraktivní druhy ptáků, ale i všední druhy v běžném každodenním životě. Je velmi potěšující, že 56% z oslovených vědělo, že vrabce domácího viděli téhož dne, kdy se nad otázkou zamysleli. Na setkání s vrabci v průběhu týdne si vzpomnělo 26% a pozorování vrabců si nedovedlo vybavit jen 5% dotázaných.

Dalšími zjišťovanými údaji byla početnost v sociální skupině (hejnu). Nejčastěji (41%) bylo pozorováno cca 5 jedinců; v 28% případů malé hejno 10-20 jedinců a 21% z vás pozorovalo hejno početnější než 20 vrabců. Zdá se, že skutečně velká hejna patří už minulosti. Je pravděpodobné, že zejména v létě byla započtena i tohoroční mláďata, což celkové počty poněkud zvyšuje.

Velmi zajímavá byla zjištění, jak získávají vrabci potravu v zimě, což je pro jejich přežití jistě kritický faktor. Ve vašich odpovědích vede s naprostou převahou využívání krmítek pro drobné ptáky (41%). Přesto se ve vašich odpovědích opakovaně objevuje zjištění, že vrabci domácí na krmítko nechodí tak početně, jako vrabci polní. Dávají přednost obilovinám (jáhly, kroupy, rýže, pšenice, vločky) před olejnatými semeny a lojovými koulemi. Je možné, že v některých případech došlo k záměně obou druhů vrabců. Třetina dotázaných zjistila přiživování s domácími zvířaty, nejčastěji s drůbeží. Mnoho z vás upozornilo na fakt, že drůbež je dnes krmena jinak než dříve. Chovatelé uzavírají zrní do automatických krmítek, která uvolní zrní až po té, co slepice stiskne část zařízení. Vrabci takto nezískají nic. Dalších 14% z vás pozorovalo vrabce při konzumaci zbytků potravin z odpadků, rozsypané zrní na vozovce, hledání zbytků v tržnicích a na nádražích. Tato společnost plývá potravinami více, než kdy předtím, ale vrabci toho nemohou využít. Látkové nákupní tašky byly nahrazeny plastovými, které v lepším případě splní ještě další a zároveň poslední funkci - jako vak na odpadky. Kontejnery jsou plné plastových pytlů, které ukrývají i zbytky jídla - pro vrabce nedostupné.

Je překvapující, kolik z vás uvedlo podrobný rozbor příčin poklesu početního stavu vrabců. Zánik zemědělských družstev a dalších státních velkochovů hospodářských zvířat označilo 30% za hlavní příčinu. Asi 25% spojuje pokles stavů se zánikem malochovů drůbeže. Asi 15% z vás přičítá změny opravě budov (zateplení, zabezpečení větracích otvorů mřížkou, znepřístupnění podstřešních prostor), dále parkové úpravy v obcích - hlavně vysekání starých křovin. Vliv predátorů, nejvíce koček, uvádí asi 10% z vás. Velmi zajímavý postřeh asi 5% z vás se týká možného vlivu vrabců polních a své domácí příbuzné. Na mnoha místech vrabci polní nahradili vrabce domácí, velmi často např. na panelákových sídlištích. Přímé pronásledování a trávení vrabců bylo uvedeno jen v ojedinělém případě.

Asi nejvýznamnější je vyhodnocení čtvrté otázky, což je charakteristika změn početnosti za posledních 15 let. Většina zjištění úplného vymizení (12%) se týká velkých měst. Nejčastěji Prahy, ale také Plzně, Chebu, Hradce Králové atd. Nejčastější odpovědí bylo zjištění poklesu početnosti o více než polovinu a pokles bez uvedení bližší charakteristiky. Asi 8% uvádí zvyšování početnosti a 14% nezaznamenalo žádné změny. Za zmínku stojí několik zcela na sobě nezávislých názorů, že největší pokles nastal asi před čtyřmi lety a v posledních dvou letech se vrabci opět jednotlivě objevují i na místech, kde předtím zmizeli.


Co říci závěrem?
Je nesporné, že společensko-hospodářské změny, které nastaly v uplynulých dvou desetiletích, ovlivnily ptačí druh, který se zdál být prakticky nevyhubitelný. Způsob hospodaření v minulosti, kdy pojem společný znamenal totéž, co ničí, byl pro vrabce opravdovým rájem. Téměř u každého stavení bývaly slepice, u nichž se snadno přiživila hejna vrabců. Také ze zrním se dříve manipulovalo se značnými ztrátami. Vrabci si heslo "Ani zrno nazmar" vysvětlili po svém a štědrou nabídku využívali. Ztráta snadno dostupné potravy je snad nejzávažnější příčinou změn početnosti. Přesto jste však upozorňovali na skutečnost, že i v místech, kde se velkochovy nezměnily po mnoho let, vrabci přesto ubyli. Pravděpodobně tu působí souhra více faktorů, které každý zvlášť, by neměly takový vliv.
Děkujeme všem, kteří přispěli svými pozorováními, postřehy a názory k tomuto shrnutí.

Lucie Brejšková

21.12.2003
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791