Zde se nacházíte: Home > Ochrana ptáků > Natura 2000
Podkategorie:

Článek: Co přináší vstup do Evropské unie pro Českou společnost ornitologickou?

Dnem 1. května 2004 se Česká republika stala členským státem Evropské unie. Tato mimořádně významná událost byla dlouho očekávána s rozporuplnými pocity. Na jedné straně vzbuzuje přehnaná očekávání, na straně druhé obavy. A co Česká společnost ornitologická?

Je ČSO na členství ČR v EU připravena?
Vstup do EU neznamená pro ČSO žádnou náhlou změnu, protože jsme se na tuto událost po léta soustavně připravovali. Aniž jsme to tehdy samozřejmě mohli tušit, první krok jsme učinili ještě v dobách totalitních, v roce 1987, kdy jsme přistoupili k programu Významná ptačí území v Evropě. Nikdo z nás, kteří jsme tehdy stáli u zrodu tohoto programu v České republice, ani ve snu neočekával, že se Česká republika stane členem EU a do jaké míry se obsah slova "významná" skutečně naplní. Národní seznamy významných ptačích území jsou totiž podle rozhodnutí Evropského soudního dvoru z roku 1998 vědeckým podkladem pro posouzení, zda členský stát EU splnil závazky směrnice o ptácích pokud jde o vyhlašování ptačích oblastí.

Významné ptačí území a navrhovaná ptačí oblast Krkonoše


















Zatímco počátkem devadesátých let 20. století byla ČSO považována za výběrovou, odborně zaměřenou organizaci, v dalších letech, s pomocí BirdLife International a jeho partnerů, zejména Royal Society for Protection of Birds a Vogelbescherming Nederland, velice zásadně změnila obsah i rozsah své činnosti. Otevřela se pro všechny zájemce o ptáky a jejich ochranu i pro prosté milovníky přírody, začala být uznávána státní správou, volenými orgány a orgány státní ochrany přírody jako partner při řešení problémů ochrany ptáků a stále více se dostává do povědomí nejširší veřejnosti a sdělovacích prostředků.

Projekt Rozšíření EU – "vysoká škola" pro vstup do EU
Vysokou školou pro desítky našich členů můžeme bez nadsázky nazvat projekt Rozšíření EU, realizovaný od podzimu 1998 do konce roku 2003 s cílem prosazovat zavedení směrnic EU na ochranu přírody do národních právních norem a vytvoření soustavy Natura 2000, prosazovat snížení možných škodlivých vlivů dotací a investic v zemědělství, dopravě a dalších hospodářských činnostech, propagovat agroenvironmentální programy a prosazovat posuzování projektů financových z EU z hlediska vlivů na životní prostředí. Kdo z nás zpočátku věděl, co se skrývá pod termíny směrnice ES na ochranu přírody, Natura 2000, LIFE, ISPA, SAPARD, agroenvironmentální programy? Díky seriálu různě zaměřených školení a pracovních jednání v zahraničí a díky výtečnému servisu kanceláře BirdLife International při Evropské komisi v Bruselu jsme se seznámili nejen s příslušnými pojmy a jejich obsahem, s činností Evropské komise, Evropského soudního dvoru a dalších institucí EU, ale i se zkušenostmi partnerských organizací z členských i kandidátských států.

Moták pochop patří mezi druhy přílohy I směrnice o ptácích. Foto P. Macháček















Od základního sběru dat k terénu ke koncepčním materiálům a jejich realizaci
Mravenčí práce našich členů v terénu byla díky projektu Rozšíření EU a návazných projektů završena materiály, od kterých očekáváme, že budou pro ochranu ptáků velkým přínosem.
Kvalitní údaje o rozšíření a početnosti jednotlivých ptačích druhů (opakovaná mapování hnízdního rozšíření ptáků, činnost pracovních skupin) i o nejvýznamnějších ptačích územích a stanovištích (program IBA, kvantitativní i kvalitativní výzkumy lokalit) na území ČR spolu s důkladnou znalostí směrnice o ptácích umožnily sestavení návrhu ptačích oblastí pro soustavu Natura 2000 v ČR.Chřástal polní. Foto P. Bürger Založení pracovní skupiny pro chřástala polního před deseti lety bylo na počátku řetězce: poznání rozšíření a početnosti druhu – poznání nároků druhu a hlavních ohrožujících faktorů – návrh a propagace opatření na ochranu druhu – určení ptačích oblastí pro druh – účast na přípravě agroenvironmentálního programu pro druh – určení pozemků pro vyhlášení programu – propagace programu – monitoring efektu programu. Až na poslední krok, byly všechny předchozí již uskutečněny s přispěním několika desítek členů ČSO. Dopadne-li vše podle plánu, již tento rok se zemědělci budou do programu přihlašovat (EU bude hradit 80 % nákladů) a následně začneme sledovat, jak program k ochraně chřástala polního přispívá. Oba příklady ukazují, že činnost, vykonávaná často jen pro osobní potěšení, může mít v konečném důsledku velice významný dopad.

Co ČSO čeká po vstupu České republiky do Evropské unie?
Odpověď je jednoduchá: pokračování nastoupené cesty rozvoje ČSO a aktivní zapojení do spolupráce partnerských organizací v členských státech EU, směřující k dosažení společných cílů ochrany ptáků a jejich prostředí. K tomu potřebujeme co nejrychleji zvýšit počet členů a dosáhnout finanční soběstačnosti, protože jen silná organizace může efektivně plnit požadované úkoly i prosazovat své názory. Ještě se sice nějaký rok bez pomoci našich partnerů neobejdeme, ale musíme se stále více spoléhat na naše schopnosti v získávání finančních prostředků. To je základním předpokladem pro zajištění všech nezbytných úkolů: provoz sekretariátu (včetně spolupráce s pobočkami a kluby), publikační činnost, práce se sdělovacími prostředky, působení na veřejnost (zejména děti a mládež), výzkum, ochrana druhů, územní i stanovišť, posuzování územních plánů a investičních záměrů a projektů, využívání národní legislativy i legislativy EU k prosazování ochrany a sledování, jak se tato legislativa dodržuje. Současné útoky proti návrhu ptačích oblastí naznačují, že by některé ptačí oblasti nemusely být vyhlášeny nebo budou vyhlášeny s nepřijatelnými změnami hranic. Snažíme se tomu sice zabránit, ale nebudeme-li úspěšní, budeme muset po vstupu do EU využít dostupné mechanismy, které zjednají potřebnou nápravu.

Významné ptačí území a navrhovaná ptačí oblast Boletice je vážně ohrožena výstavbou mamutího lyžařského areálu.  Foto P. Bürger






















Při stále rostoucím rozsahu činnosti a vzrůstajících nárocích nesmíme ale zapomenout na to, že nás sdružuje stejný koníček, kterému věnujeme volný čas a často i peníze. Když si naši členové budou moci podle svých zájmů, znalostí i časových možností vybírat z pestré nabídky programů, pak jim jejich záliba přinese nejen potěšení, ale i pocit uspokojení, že přispěli k zlepšení znalostí o našem ptactvu i k jeho ochraně.

Jan Hora


01.05.2004
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791