Zde se nacházíte: Home > Ochrana ptáků > Ptáci a zemědělství
Podkategorie:

Článek: Zemědělská krajina - místo pro život

Zemědělská krajina zaujímá více než třetinu rozlohy České republiky. O její budoucí podobě rozhoduje od května tohoto roku především zemědělská politika Evropské unie. Jak ale dokládají odborné studie i výsledky monitoringu běžných ptačích druhů, dochází v zemích EU k trvalému snižování početnosti ptáků vázaných na zemědělskou krajinu - od roku 1980 téměř o třetinu. Je doloženo, že na vině je intenzifikace zemědělství zaměřeného výhradně na produkci. Tento trend současně ukazuje na zhoršující se stav životního prostředí. Proto se partnerské organizace BirdLife International v Evropské Unii rozhodly zorganizovat kampaň za změnu Společné zemědělské politiky EU.

BirdLife International se představuje…

BirdLife International je celosvětové sdružení nevládních organizací zabývajících se ochranou ptáků a přírody. Je zastoupen ve více než 100 zemích a celkem má více než 2,5 miliónů členů po celém světě. V Evropě má BirdLife International své partnerské organizace ve více než 40 zemích. V České republice je partnerem BirdLife International Česká společnost ornitologická (ČSO).

Cílem BirdLife International je zabránit vyhubení jakéhokoliv ptačího druhu na Zemi, snížit počet ohrožených druhů ptáků a chránit území a stanoviště, která jsou pro ptáky životně důležitá. BirdLife International propaguje trvale udržitelný rozvoj jako prostředek na ochranu ptáků a všech ostatních forem biodiverzity.

Více informací můžete nalézt na webových stránkách www.birdlife.org a na webových stránkách České společnosti ornitologické www.birdlife.cz.

O čem je kampaň "Zemědělská krajina - místo pro život"?

Cílem této kampaně je dosáhnout toho, aby evropské zemědělství bylo trvale udržitelné, ochránit přírodní zdroje a zachránit mizející druhy ptáků zemědělské krajiny.

Proč je zemědělství tak důležité?

Polovinu rozlohy Evropy tvoří zemědělsky obhospodařovaná krajina. Zemědělství neslouží pouze k produkci potravin, ale také určuje kvalitu našich životů; vytváří krajinu a ovlivňuje živou přírodu, naše zdraví, volný čas a budoucnost venkovských komunit.

Proč se BirdLife International rozhodl pro tuto kampaň právě v Evropě?

Studie zpracované BirdLife International ukazují, že od roku 1980 se v některých evropských zemích snížila celková početnost ptáků zemědělské krajiny o 30 %. Tento trend postihl i dříve běžné druhy jako čejku chocholatou Vanellus vanellus nebo ťuhýka obecného Lanius collurio. U některých druhů došlo místy dokonce k vymizení (známý je případ vrabce polního Passer montanus v Anglii, u něhož došlo k poklesu o 95 %). Situace však zatím není stejná v celé Evropě. Na následujícím grafu je patrný výrazný rozdíl mezi situací ve "staré" Evropské unii1 a v nových členských zemích EU2.


Změny početnosti ptačích druhů vázaných na zemědělskou krajinu3 v Evropě od roku 1980 (stav v tomto roce představuje 100 %) do roku 2002. Jak je z grafu patrné, pozitivní vliv na početnost ptáků v nových členských zemích měly politické změny ve střední a východní Evropě na přelomu 80. a 90. let minulého století4.

Podobu zemědělství v Evropské unii utváří Společná zemědělská politika (Common Agriculture Policy, CAP). CAP je komplexním systémem podpor (přímé platby) zemědělcům, intervencí na podporu ceny výrobku a vývozních podpor. Pomocí těchto finančních nástrojů CAP formuje zemědělskou výrobu a má zásadní vliv na změny v zemědělství a územním managementu.

Dřívější systém přímých plateb vázaných na produkci stimuloval zemědělce v Evropské unii ke snaze o co nejvyšší možné výnosy bez ohledu na přírodní možnosti, které půda měla. Výsledkem bylo příliš intenzivní užívání orné půdy, vysoké stavy hospodářských zvířat a následně nadměrná pastva, přílišné užívání pesticidů a umělých hnojiv, destrukce přirozených stanovišť způsobená vysušováním mokrých luk a naopak zavlažování suchých stepních lokalit.

Studie BirdLife International prokázaly, že ve státech s nejintenzivnějším zemědělstvím dochází také k nejrychlejšímu poklesu početnosti ptačích druhů. Masivní pokles početnosti ptáků ale není jediným výsledkem intenzivního zemědělství. Současně dochází k vážnému poškození životního prostředí a tím k ohrožení kvality našeho života.

Také rozdělení finančních prostředků prostřednictvím CAP neprobíhá rovnoměrně, protože velké farmy jsou upřednostňovány na úkor malých rodinných farem v okrajových oblastech. EU utratí ročně přes 40 miliard Euro na podporu zemědělství, ale 80 % z této částky získá pouhá pětina farem. Tento stav se naštěstí pomalu obrací k lepšímu díky poslední reformě CAP z července loňského roku.

V zemích střední a východní Evropy se zachovala příroda v lepším stavu než v západní Evropě. Dosud se zde vyskytují druhy jako drop velký Otis tarda, chřástal polní Crex crex, skřivan polní Alauda arvensis nebo ťuhýk obecný Lanius collurio, které ve starých zemích EU téměř vymizely. BirdLife International se však obává, že rychlé a pokrokové změny ve využívání půdy způsobené CAP a rozmach moderní zemědělské techniky zničí i v nových zemích EU dnes ještě životaschopné populace ptáků žijících v zemědělské krajině.


Drop velký Otis tarda. Foto: Chris Gomersall

Co se zatím všechno udělalo?

Prvním krokem ke zvrácení současné situace byla reforma CAP v roce 2003. V rámci této reformy byl schválen "balíček" opatření, který se snaží některé problémy řešit. Nejradikálnějším krokem byla dohoda o zrušení propojení přímých plateb s produkcí. Zemědělci už nebudou dále dostávat platby podle množství jejich produkce nebo počtu hospodářských zvířat, takže budou méně podporováni k intenzifikaci výroby. Místo toho nastupuje jednotná platba na farmu, která umožní zemědělcům naplnit dané standardy ochrany přírody a pomůže udržet jejich půdu v dobré zemědělské a ekologické kondici. Tento cíl je na prvním místě, aby se zabránilo dalšímu opouštění zemědělské půdy.

Nicméně členské země mají stále jen možnost, nikoli povinnost, se rozhodnout pro úplné oddělení produkce od dotací. Některé země (např. Francie) tak budou i nadále maximálně využívat přímé platby vázané na produkci. Navíc pouze malé procento přímých plateb zemědělcům (max. 5 %) bude přesunuto do programu rozvoje venkova a opatření k obhospodařování půdy, kde jsou použity především na zemědělskou činnost respektující zájmy ochrany přírody. Jsme přesvědčeni o tom, že je tato částka příliš malá, aby byla schopná zastavit pokles početnosti ptáků v Evropě.

V České republice a ostatních nových členských zemích je zatím situace odlišná. Přímé platby zde dosahují pouhé čtvrtiny oproti zbytku Evropské unie (s možností navýšení až na 55 % úrovně EU z národních zdrojů) a peníze jsou vypláceny ve stejné výši pro všechny zemědělské kultury na jednotku obhospodařované plochy (SAPS). Výše plateb se bude postupně zvyšovat do roku 2013, kdy se přímé platby v celé EU sjednotí.

V oblasti zemědělství BirdLife International v Evropě dlouhodobě prosazuje rozvoj takových politik, které mohou zabránit dalšímu zhoršování stavu životního prostředí zemědělské krajiny. Při kontaktech se státní správou na národní úrovni a se zemědělci upozorňujeme nejen na hrozby, ale ještě více na možnosti, které máme na zlepšení současného stavu; přírodě blízké způsoby hospodaření, ze kterých má užitek příroda a současně i venkov.

Co můžeme udělat navíc?

Závažné úkoly a rozhodnutí čekají na vlády, instituce, zemědělce, vlastníky půdy a veřejnost v celé Evropě. Společným cílem všech musí být vznik takové zemědělské politiky, která bude chránit a zlepšovat přírodní bohatství zemědělské krajiny Evropy.

Partnerské organizace BirdLife International v Evropě se s podporou svých členů aktivně zapojily do kampaně, která právě za tento cíl bojuje.


Pro další informace kontaktujte:

Václav Zámečník, Česká společnost ornitologická, V Olšinách 449/41, 100 00 Praha 10,
tel: 274 780 601 zamecnik@birdlife.cz


Poznámky:
1 Rakousko, Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Irsko, Itálie, Nizozemí, Španělsko, Švédsko, Velká Británie
2 Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Polsko
3 Druhy specializované svým způsobem života na zemědělskou krajinu: Vanellus vanellus, Streptopelia turtur, Alauda arvensis, Saxicola rubetra, Sylvia communis, Lanius collurio, Sturnus vulgaris, Passer montanus, Carduelis carduelis, Carduelis cannabina, Emberiza citrinella, Miliaria calandra.
4 Výsledky pocházejí z celoevropského monitoringu běžných ptačích druhů (Pan-European Common Bird Monitoring), další informace na www.birdlife.cz, EuroMonitoring@birdlife.cz


Václav Zámečník

16.07.2004
Počet názorů: 2 Přidat názor

Reakce čtenářů

graf (Hany Librové) 13.10.2004, 15:34

graf (Petr Voříšek) 15.10.2004, 13:03



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791