Zde se nacházíte: Home > Infocentrum > Časté dotazy

Článek: Co dělat se zraněným ptákem?

Pokud najdete zraněného ptáka (zlomené křídlo nebo noha apod.) nebo nemocného, snažte se jej co nejdříve dopravit k veterináři nebo do specializované záchranné stanice pro hendikepované živočichy. Péče o zraněného či nemocného ptáka totiž většinou vyžaduje odborné znalosti a vybavení. Přehled stanic včetně kontaktů najdete zde.


10 rad pro případ, když se běžného pěvce či jiného drobného ptáka nikdo nechce ujmout a chcete se pokusit o něj postarat sami.


Jedná se o upravený a doplněný návod záchranné stanice v Praze 5 - Jinonicích pro případ nálezu zraněného ptáka, ale vybrané body lze použít třeba i při odchovu nalezeného mláděte - nejprve si však přečtěte odpověď na dotaz Co dělat s nalezeným ptačím mládětem?


1. Co nejdříve nakrmit

- Zesláblý pták velikosti vrabce a méně - nejdůležitější co nejdříve nakrmit.

- Pěvci (kromě největších druhů) mají velmi rychlý metabolismus, nelze "čekat do zítřka".

- Nečekáme dlouho až začne pták žrát sám!, nejdéle 1 hod., pak uměle nakrmíme.

- Žádnému ptáku neublíží strouhané vejce natvrdo!, drcené či ve vodě namočené piškoty.

- Hmyzožravci (sýkory, pěnice, vlaštovky, rehkové…) - škrábané libové maso, nejlépe drůbeží (bez tuku!), zadní hovězí či koňské, hovězí či vepřové srdce, maso vždy syrové!, směska se sušenými komáry ap., dekapitovaní menší mouční červi (dekapitovaní - bez hlavy - proto, aby kusadly nepoškodili malým ptákům žaludek a střeva).

- Zrnozobí (pěnkavy, strnadi, vrabci) - směs zrnin (proso, řepka, loupaný oves, v nouzi ovesné vločky a drcené oříšky) - ovšem ne malým mláďatům! (mláďatům např. strouhané vejce natvrdo, piškoty)

- Kosi, drozdi, brkoslavi - maso, bobule (jeřáb, bez), jakékoli ovoce i kompot, směs ve zvlhčeném tvarohu s najemno nastrouhanou a rozmačkanou mrkví.


2. Co nejdříve napojit

- Zraněný pták trpí téměř vždy dehydratací z horečky.

- Napojit ihned několika kapkami čisté vlažné vody. Není-li schopen sám pít, napojte ho kapkami vody přímo do zobáku - nejlépe kapátkem.

- Dát k dispozici malou misku s vodou, do níž nemůže vlézt (Proč? Zesláblý ve vodě snadno prochladne a nemusí už mít sílu dostat se ven. Zraněný si může rozmáčet ránu. Pozor! Někteří pěvci /drozdovití, krkavcovití…/ se koupou i mnohokrát za den a to i ve špatném zdravotním stavu. Proto musí být miska s vodou opravdu velmi malá.)

- Budete-li se starat o ptáka déle než pár dní, je nezbytné přidávat mu do vody vitaminy - vitamin B (drcený B komplex), vitamin C (pokud nedodáváte v jiné, přírodní formě) a vitaminy A-D (běžně dostupné veterinární kapky) - i zde platí nejvyšší nutnost opatrnosti při dávkování! Vždy je třeba přepočítat doporučenou denní dávku na hmotnost jedince - zvláště to platí pro A-D vitamíny, které jsou rozpustné v tucích a zvíře není schopno je jednoduše z těla vyloučit. Vitaminy jsou důležité - chybí-li např. vitamin B, může docházet k postupnému ochrnování různých částí těla.


3. Ošetřit zranění

- Každé zranění musí být co nejrychleji ošetřeno.

- Ptačí zlomeniny se hojí velmi rychle. Čím menší pták, tím rychleji, někdy i během týdne. Už za tři dny se vytváří tzv. svalek a není-li zlomenina zreponována (= konce kosti správně srovnány a fixovány), bude muset veterinář ptáka operovat.


4. Zastavit krvácení

- Krvácí-li drobný pták, ihned se snažíme krvácení zastavit.

- Čistý kapesník, gázu či obvaz na ránu pevně přitiskneme a spěcháme k veterináři.

- Ptáci mají sice velmi dobrou srážlivost, ale v malém tělíčku je krve velmi málo.

- Otevřená rána přitahuje mouchy a hrozí infekce. Proto i nekrvácející otevřené poranění co nejdříve ošetřit. Jako první pomoc ránu dezinfikovat, nejlépe Septonexem.

- Muší vajíčka v ráně a okolí odstraníme pinzetou a vlažnou vodou.

- Nemáme-li odvahu toto vše provést, o to víc spěcháme k veterináři!


5. Otřes mozku

- Často po nárazu na sklo či po sražení autem.

- Příznaky: pták neudrží rovnováhu, padá k jedné straně, stáčí hlavu, zobák zavírá lehce nakřivo, nereaguje na zrakové podněty, nelétá.

- Dát do krabice zakryté látkou, do klidu a ticha! Nesmí mít misku s vodou, utopil by se!

- Většinou není schopen žrát, musí se krmit uměle.

- Není-li jiná komplikace (vnitřní zranění, krvácení do mozku), je do týdne v pořádku.


6. Průjmy

- Dokáží ptáka velikosti sýkorky zahubit do 24 hodin. Ihned ošetření veterinářem.

- Nesmí být umístěn poblíž jiných domácích ptáků (nejen papoušků, ale i drůbeže nebo naopak sokola), hrozí salmonelóza či invaze parazitů.


7. Veterinář

- U drobných ptáků jde všechno velmi rychle.

- Nikdy neodkládat návštěvu veterináře na druhý den, mohlo by být pozdě!


8. Teplota

- Drobní ptáci jsou citlivější na výkyvy teplot než velcí.

- Při přechodu ze zimy do tepla snadno ztratí tukovou vrstvu a při návratu do zimy rychle hynou na podchlazení. Při radikálním omezení pohybu velmi snadno zmrznou.

- Při teplotě < 5 °C nebereme ptáky do místnosti, kde se topí, mají-li se vrátit do přírody.

- Vážně poraněné ptáky s výrazně omezenou pohyblivostí nebo ptáky v malé kleci umístíme v prostorách, kde nemrzne.

- Do přírody vypouštíme, není-li venkovní teplota nižší o víc než 8-10 °C než teplota prostor, kde byl pták chován. V zimě vypouštíme okolo poledne, kdy bývá nejtepleji.


9. Parazité

- Přemnožení parazitů je pro malé ptáky nebezpečnější než pro velké. Už 10 much ptakotrudek může vlaštovku vážně ohrozit na zdraví. Obdobně roztoči a všenky.

- Poraněný či vyhladovělý pták se nemůže parazitům bránit a snadno jim podléhá.

- Invaze vnějších parazitů nás často upozorní na jiné onemocnění ptáka.

- Nečekáme na druhý den a parazity ihned likvidujeme. Hodí se postřik Difusilem V (pozor na oči a zobák) nebo jiným prostředkem na radu veterináře.

- Nalezeného pěvce prohlédněte - rozfoukněte a prohrábněte peří zejména pod křídly, za krkem a na hřbetě. Má-li vnější parazity, budou právě zde.

- Vnitřní parazité - nutné poradit se s veterinářem. Opět platí, že jinak zdravotně oslabený jedinec jim snadno podléhá.


10. Déletrvající chov

- Nejprve si přečtěte zákonná omezení odchytu a chovu ptáků.

- Vhodná ubikace. Malá klec je nevhodná - ptáci v ní tloustnou a atrofují jim svaly.

- Divocí pěvci potřebují voliéru. Při vypuštění ptáka do voliéry se pozorováním přesvědčíme, zda nalezl misky s potravou a vodou!

- Zpočátku rozhodíme část potravy po dně ubikace a misky dáme na nápadné místo.

- Bojí-li se pták otevřeného prostoru (křovinné, rákosinné, lesní druhy), dáme misky do rohu pod keřík, stromovým ptákům vyhovuje, jsou-li upevněny alespoň 60 cm nad zemí. Nelétajícím jedincům instalujeme vhodná bidla tak, aby k misce vyskákali.

- Trvale handicapované jedince chováme ve společnosti jiných ptáků. Mohou to být příbuzné druhy exotů či jedinci zcela nepříbuzní.

- Pozor na agresivitu některých druhů (malí drozdovití, některé sýkory, brhlíci…). Pro ně je vhodnější společnost větších ptáků - andulek, malých exotických holoubků…

- Uzdravené jedince vracíme přírodě včas - stará ptáčnická poučka pravila, že po půl roce života v zajetí ztrácí pták schopnost žít v přírodě. Je opravdu lepší vypustit vlaštovku počátkem října než ji držet do jara v kleci.


Přejeme vám hodně zdaru při návratu ptačího mláděte do přírody.


Česká společnost ornitologická

07.04.2014
Počet názorů: 1 Přidat názor

Reakce čtenářů

Zlomeny zobak (Adam) 14.07.2006, 01:02