Kategorie:
- ČSO/BirdLife
- Akce a kampaně
- Ochrana ptáků
- Věda a výzkum
- Infocentrum
- Podpořte ČSO
Kontakty:
E-mail: csobirdlife.czAdresa:
Na Bělidle 34
150 00 Praha 5-Smíchov
tel: 777 330 355
NEPOSÍLAT SMS!
dat. schránka: 3xfm2f9
hlavní účet:
1922224339/0800
transparentní účet: 2800277111/2010
Kancelář na mapě
- O ptactvu
- Pomoc ptákům
- Stránky pro děti
- Nabízíme
Článek:
Pokud najdete zraněného ptáka (zlomené křídlo nebo noha apod.) nebo nemocného, snažte se jej co nejdříve dopravit k veterináři nebo do specializované záchranné stanice pro hendikepované živočichy. Péče o zraněného či nemocného ptáka totiž většinou vyžaduje odborné znalosti a vybavení. Přehled stanic včetně kontaktů najdete zde. 10 rad pro případ, když se běžného pěvce či jiného drobného ptáka nikdo nechce ujmout a chcete se pokusit o něj postarat sami. Jedná se o upravený a doplněný návod záchranné stanice v Praze 5 - Jinonicích pro případ nálezu zraněného ptáka, ale vybrané body lze použít třeba i při odchovu nalezeného mláděte - nejprve si však přečtěte odpověď na dotaz Co dělat s nalezeným ptačím mládětem?
1. Co nejdříve nakrmit - Zesláblý pták velikosti vrabce a méně - nejdůležitější co nejdříve nakrmit. - Pěvci (kromě největších druhů) mají velmi rychlý metabolismus, nelze "čekat do zítřka". - Nečekáme dlouho až začne pták žrát sám!, nejdéle 1 hod., pak uměle nakrmíme. - Žádnému ptáku neublíží strouhané vejce natvrdo!, drcené či ve vodě namočené piškoty. - Hmyzožravci (sýkory, pěnice, vlaštovky, rehkové…) - škrábané libové maso, nejlépe drůbeží (bez tuku!), zadní hovězí či koňské, hovězí či vepřové srdce, maso vždy syrové!, směska se sušenými komáry ap., dekapitovaní menší mouční červi (dekapitovaní - bez hlavy - proto, aby kusadly nepoškodili malým ptákům žaludek a střeva). - Zrnozobí (pěnkavy, strnadi, vrabci) - směs zrnin (proso, řepka, loupaný oves, v nouzi ovesné vločky a drcené oříšky) - ovšem ne malým mláďatům! (mláďatům např. strouhané vejce natvrdo, piškoty) - Kosi, drozdi, brkoslavi - maso, bobule (jeřáb, bez), jakékoli ovoce i kompot, směs ve zvlhčeném tvarohu s najemno nastrouhanou a rozmačkanou mrkví. 2. Co nejdříve napojit - Zraněný pták trpí téměř vždy dehydratací z horečky. - Napojit ihned několika kapkami čisté vlažné vody. Není-li schopen sám pít, napojte ho kapkami vody přímo do zobáku - nejlépe kapátkem. - Dát k dispozici malou misku s vodou, do níž nemůže vlézt (Proč? Zesláblý ve vodě snadno prochladne a nemusí už mít sílu dostat se ven. Zraněný si může rozmáčet ránu. Pozor! Někteří pěvci /drozdovití, krkavcovití…/ se koupou i mnohokrát za den a to i ve špatném zdravotním stavu. Proto musí být miska s vodou opravdu velmi malá.) - Budete-li se starat o ptáka déle než pár dní, je nezbytné přidávat mu do vody vitaminy - vitamin B (drcený B komplex), vitamin C (pokud nedodáváte v jiné, přírodní formě) a vitaminy A-D (běžně dostupné veterinární kapky) - i zde platí nejvyšší nutnost opatrnosti při dávkování! Vždy je třeba přepočítat doporučenou denní dávku na hmotnost jedince - zvláště to platí pro A-D vitamíny, které jsou rozpustné v tucích a zvíře není schopno je jednoduše z těla vyloučit. Vitaminy jsou důležité - chybí-li např. vitamin B, může docházet k postupnému ochrnování různých částí těla. 3. Ošetřit zranění - Každé zranění musí být co nejrychleji ošetřeno. - Ptačí zlomeniny se hojí velmi rychle. Čím menší pták, tím rychleji, někdy i během týdne. Už za tři dny se vytváří tzv. svalek a není-li zlomenina zreponována (= konce kosti správně srovnány a fixovány), bude muset veterinář ptáka operovat. 4. Zastavit krvácení - Krvácí-li drobný pták, ihned se snažíme krvácení zastavit. - Čistý kapesník, gázu či obvaz na ránu pevně přitiskneme a spěcháme k veterináři. - Ptáci mají sice velmi dobrou srážlivost, ale v malém tělíčku je krve velmi málo. - Otevřená rána přitahuje mouchy a hrozí infekce. Proto i nekrvácející otevřené poranění co nejdříve ošetřit. Jako první pomoc ránu dezinfikovat, nejlépe Septonexem. - Muší vajíčka v ráně a okolí odstraníme pinzetou a vlažnou vodou. - Nemáme-li odvahu toto vše provést, o to víc spěcháme k veterináři! 5. Otřes mozku - Často po nárazu na sklo či po sražení autem. - Příznaky: pták neudrží rovnováhu, padá k jedné straně, stáčí hlavu, zobák zavírá lehce nakřivo, nereaguje na zrakové podněty, nelétá. - Dát do krabice zakryté látkou, do klidu a ticha! Nesmí mít misku s vodou, utopil by se! - Většinou není schopen žrát, musí se krmit uměle. - Není-li jiná komplikace (vnitřní zranění, krvácení do mozku), je do týdne v pořádku. 6. Průjmy - Dokáží ptáka velikosti sýkorky zahubit do 24 hodin. Ihned ošetření veterinářem. - Nesmí být umístěn poblíž jiných domácích ptáků (nejen papoušků, ale i drůbeže nebo naopak sokola), hrozí salmonelóza či invaze parazitů. 7. Veterinář - U drobných ptáků jde všechno velmi rychle. - Nikdy neodkládat návštěvu veterináře na druhý den, mohlo by být pozdě! 8. Teplota - Drobní ptáci jsou citlivější na výkyvy teplot než velcí. - Při přechodu ze zimy do tepla snadno ztratí tukovou vrstvu a při návratu do zimy rychle hynou na podchlazení. Při radikálním omezení pohybu velmi snadno zmrznou. - Při teplotě < 5 °C nebereme ptáky do místnosti, kde se topí, mají-li se vrátit do přírody. - Vážně poraněné ptáky s výrazně omezenou pohyblivostí nebo ptáky v malé kleci umístíme v prostorách, kde nemrzne. - Do přírody vypouštíme, není-li venkovní teplota nižší o víc než 8-10 °C než teplota prostor, kde byl pták chován. V zimě vypouštíme okolo poledne, kdy bývá nejtepleji. 9. Parazité - Přemnožení parazitů je pro malé ptáky nebezpečnější než pro velké. Už 10 much ptakotrudek může vlaštovku vážně ohrozit na zdraví. Obdobně roztoči a všenky. - Poraněný či vyhladovělý pták se nemůže parazitům bránit a snadno jim podléhá. - Invaze vnějších parazitů nás často upozorní na jiné onemocnění ptáka. - Nečekáme na druhý den a parazity ihned likvidujeme. Hodí se postřik Difusilem V (pozor na oči a zobák) nebo jiným prostředkem na radu veterináře. - Nalezeného pěvce prohlédněte - rozfoukněte a prohrábněte peří zejména pod křídly, za krkem a na hřbetě. Má-li vnější parazity, budou právě zde. - Vnitřní parazité - nutné poradit se s veterinářem. Opět platí, že jinak zdravotně oslabený jedinec jim snadno podléhá. 10. Déletrvající chov - Nejprve si přečtěte zákonná omezení odchytu a chovu ptáků. - Vhodná ubikace. Malá klec je nevhodná - ptáci v ní tloustnou a atrofují jim svaly. - Divocí pěvci potřebují voliéru. Při vypuštění ptáka do voliéry se pozorováním přesvědčíme, zda nalezl misky s potravou a vodou! - Zpočátku rozhodíme část potravy po dně ubikace a misky dáme na nápadné místo. - Bojí-li se pták otevřeného prostoru (křovinné, rákosinné, lesní druhy), dáme misky do rohu pod keřík, stromovým ptákům vyhovuje, jsou-li upevněny alespoň 60 cm nad zemí. Nelétajícím jedincům instalujeme vhodná bidla tak, aby k misce vyskákali. - Trvale handicapované jedince chováme ve společnosti jiných ptáků. Mohou to být příbuzné druhy exotů či jedinci zcela nepříbuzní. - Pozor na agresivitu některých druhů (malí drozdovití, některé sýkory, brhlíci…). Pro ně je vhodnější společnost větších ptáků - andulek, malých exotických holoubků… - Uzdravené jedince vracíme přírodě včas - stará ptáčnická poučka pravila, že po půl roce života v zajetí ztrácí pták schopnost žít v přírodě. Je opravdu lepší vypustit vlaštovku počátkem října než ji držet do jara v kleci. Přejeme vám hodně zdaru při návratu ptačího mláděte do přírody. Česká společnost ornitologická