Zde se nacházíte: Home > ČSO/BirdLife > Regionální pobočky ČSO > Pobočka ČSO na Vysočině

Článek: Změny hnízdního rozšíření ptáků na Vysočině

Kvantifikace změn plošného rozšíření ptáků v kraji Vysočina na základě obsazenosti jednotlivých kvadrátů ve třech obdobích, kdy proběhlo mapování hnízdního rozšíření (KUNSTMÜLLER et KODET 2005, ŠŤASTNÝ et al. 1987, 1996, 2006).

Zjišťovat přesné změny početnosti jednotlivých hnízdících druhů ptáků v rámci celého kraje je prakticky nemožné. Zatím není možné změny početnosti na Vysočině ani odhadovat, protože první odhady počtů párů pro všechny druhy hnízdící v kraji Vysočina byly poprvé publikovány z let 2001 - 2004 (KODET et KUNSTMÜLLER 2005). Na základě mapování hnízdního rozšíření lze však porovnat zaznamenané změny v obsazenosti jednotlivých kvadrátů. Tato data popisují změny v plošném hnízdním rozšíření a ne vždy se tedy shodují se změnami početnosti daného druhu ve sledovaném území.

Metodika
V letech 2001 - 2004 bylo v centrální části Českomoravské vrchoviny mapováno hnízdní rozšíření ptáků. Zájmovým územím bylo 50 mapovacích kvadrátů velikosti 10' zeměpisné délky × 6' zeměpisné šířky, které celkem představují 6 660 km2 a zahrnují téměř celý kraj Vysočina (KUNSTMÜLLER et KODET 2005). Získaná data byla doplněna výsledky publikovanými v celorepublikovém atlase hnízdního rozšíření ptáků v letech 2001 - 2003 (ŠŤASTNÝ et al. 2006) a porovnána s publikovanými údaji o hnízdním rozšíření v letech 1973 - 1977 (ŠŤASTNÝ et al. 1987) a 1985 - 1989 (ŠŤASTNÝ et al. 1996). Vzhledem k použití jiné kvadrátové sítě při prvním mapování, bylo u něj vybráno 58 kvadrátů, které nejvíce odpovídaly sledovanému území. Jelikož počet kvadrátů nebyl shodný, byla u jednotlivých druhů porovnávána procentuální obsazenost kvadrátů. Metodika vlastního mapování je podrobně uvedena ve zmíněných atlasech hnízdního rozšíření. Procentuální obsazenost kvadrátů zahrnuje u všech druhů tři kategorie průkaznosti hnízdění: možné, pravděpodobné a prokázané.

Výsledky




















































Diskuse
V posledních 30 letech bylo zaznamenáno ve sledovaném území kraje Vysočina úplné vymizení 7 druhů ptáků: ostralka štíhlá (Anas acuta), polák malý (Aythya nyroca), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), mandelík hajní (Coracias garrulus), ťuhýk rudohlavý (Lanius senator) a ťuhýk menší (Lanius minor). Z nichž v minulých obdobích mapování bylo hnízdění přímo prokázáno ještě u 4 druhů: ostralka štíhlá (Anas acuta), polák malý (Aythya nyroca), tetřívek obecný (Tetrao tetrix) a ťuhýk menší (Lanius minor).


Druhy vymizelé v kraji Vysočina.


Výrazné setrvalé zmenšování rozšíření bylo zaznamenáno u dalších 7 druhů: chocholouš obecný (Galerida cristata), sýček obecný (Athene noctua), lelek lesní (Caprimulgus europaeus), skřivan lesní (Lullula arborea), sova pálená (Tyto alba), potápka černokrká (Podiceps nigricollis) a kavka obecná (Corvus monedula), z nichž ale nebylo hnízdění při posledním mapování prokázáno pouze u 1 druhu: skřivan lesní (Lullula arborea). V letech 2001 - 2004 nebylo hnízdění prokázáno oproti předchozím mapováním u dalších 8 druhů: potápka rudokrká (Podiceps grisegena), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), bukáček malý (Ixobrychus minutus), lžičák pestrý (Anas clypeata), dudek chocholatý (Upupa epops), bělořit šedý (Oenanthe oenanthe), drozd cvrčala (Turdus iliacus) a strnad zahradní (Emberiza hortulana), přestože ale u 3 z nich bylo zaznamenáno zvýšení obsazenosti kvadrátů: kormorán velký (Phalacrocorax carbo), lžičák pestrý (Anas clypeata) a dudek chocholatý (Upupa epops).


Druhy s výrazným setrvalým snižováním počtu obsazených kvadrátů.


Naopak při posledním mapování v letech 2001 - 2004 bylo nově zaznamenáno 23 druhů ptáků: potápka žlutorohá (Podiceps auritus), volavka červená (Ardea purpurea), volavka bílá (Egretta alba), volavka stříbřitá (Egretta garzetta), kvakoš noční (Nycticorax nycticorax), hvízdák eurasijský (Anas penelope), hohol severní (Bucephala clangula), morčák prostřední (Mergus serrator), luňák hnědý (Milvus migrant), orel mořský (Haliaeetus albicilla), orel křiklavý (Aquila pomarina), orloven říční (Pandion haliaetus), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), raroh velký (Falco cherrug), poštolka rudonohá (Falco vespertinus), chřástal malý (Porzana parva), jeřáb popelavý (Grus grus), kalou pustovka (Asio flammeus), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), linduška úhorní (Anthus campestris), slavík modráček (Luscinia svecica), rákosník ostřicový (Acrocephalus paludicola) a sýkořice vousatá (Panurus biarmicus). Většinou se však jednalo pouze o možné nebo pravděpodobné hnízdění. Prokázané hnízdění bylo ve skupině nově zaznamenaných druhů zjištěno jen u 3 druhů: hohol severní (Bucephala clangula), orel mořský (Haliaeetus albicilla) a slavík modráček (Luscinia svecica). U druhů zaznamenaných již při minulých mapováních bylo nově prokázáno hnízdění u dalších 6 druhů: bukač velký (Botaurus stellaris), luňák červený (Milvus milvus), moták lužní (Circus pygargus), chřástal kropenatý (Porzana porzana), vodouš kropenatý (Tringa ochropus) a kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum).

U většiny druhů bylo zaznamenáno zvyšování obsazenosti kvadrátů, k největšímu nárůstu v posledních 30 letech došlo u krkavce velkého (Corvus corax), čápa černého (Ciconia nigra), motáka pochopa (Circus aeruginosus) a labutě velké (Cygnus olor).


Druhy s nejvýraznějším nárůstem počtu obsazených kvadrátů.


Statistická vyhodnocení změn procentuální obsazenosti kvadrátů souhrnně pro všechny druhy a samostatně pro skupiny ptáků synantropních, vodních, lesních, zemědělské krajiny a dutinové hnízdiče jsou k dispozici online na adrese http://coyous2006.livel.org/cd/2/kodet.doc (KODET 2006).

V zájmovém území byl ve všech třech obdobích mapování zjištěn celkem hnízdní výskyt v kategoriích možné, pravděpodobné a prokázané hnízdění u 193 druhů ptáků. Zaznamenáno bylo 158 druhů v letech 1973-77, 163 druhů v letech 1985-89 a 186 druhů v letech 2001-04.

Při posledním mapování nebylo prokázáno hnízdění u 14 druhů, u kterých bylo prokázáno alespoň v jednom z předchozích mapování. Na druhou stranu bylo při posledním mapování prokázáno hnízdění u 9 druhů, u kterých nebylo prokázáno ani v jednom z předchozích mapování. Celkový počet druhů s prokázaným hnízděním v jednotlivých letech mapování však průběžně mírně vzrůstal. Zaznamenáno bylo prokázané hnízdění u 141 druhů v letech 1973-77, 146 druhů v letech 1985-89 a 148 druhů v letech 2001-04. Ve všech třech obdobích mapování bylo v zájmovém území celkem prokázáno hnízdění u 162 druhů ptáků.

Celkový počet druhů hnízdících v kraji Vysočina (možné, pravděpodobné a prokázané hnízdění - kategorie B,C,D) a celkový počet druhů se zaznamenaným prokázaným hnízděním (kategorie D).

Můžeme tedy konstatovat, že v posledních 30 letech celkově nedochází v kraji Vysočina ke snižování biologické rozmanitosti hnízdících druhů ptáků. Změny v druhové rozmanitosti nám však nic neříkají o změnách v početnosti jednotlivých druhů, ani zda populace jednotlivých druhů jsou stabilní a udržitelné bez aktivní ochrany. Zaznamenaný nárůst obsazenosti mapovacích kvadrátů je u některých druhů spíše odrazem vzrůstající intenzity ornitologického výzkumu v regionu (pravděpodobně např. potápka roháč, chřástal vodní, ledňáček říční, rorýs obecný, krutihlav obecný, budníček lesní, strnad rákosní, rákosníci, lejskové), a proto nelze z pouhých grafů jednoznačně usuzovat na šíření daného druhu. Naopak, kde byl zaznamenán pokles plošného rozšíření, u takových druhů se jedná o skutečný pokles a snižování početnosti jejich populací, neboť tyto druhy jsou zaznamenávány i přes vzrůstající aktivitu ornitologů na stále menším počtu lokalit. Další pozornost výzkumu by se měla zaměřit na životaschopnost jednotlivých populací.

Vojtěch Kodet

Literatura
KODET V., 2006: Hnízdní rozšíření ptáků (Aves) na Českomoravské vrchovině a změny za posledních 30 let. – Sborník příspěvků z konference COYOUS 2006, Fakulta lesnická a environmentální ČZU, Praha, online: http://coyous2006.livel.org/cd/2/kodet.doc.
KUNSTMÜLLER I. et KODET V., 2005: Ptáci Českomoravské vrchoviny. Historie a současnost hnízdního rozšíření v kraji Vysočina. – ČSOP Jihlava et Muzeum Vysočiny Jihlava, 220 s.
PRIMACK R. B., KINDLMANN P. et JERSÁKOVÁ J., 2001: Biologické principy ochrany přírody. – Portál, Praha, 350 s.
ŠŤASTNÝ K., BEJČEK V. et HUDEC K., 1996: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985-1989. – H&H, Jinočany, 457 s.
ŠŤASTNÝ K., BEJČEK V. et HUDEC K., 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. – Aventinum, Praha, 464 s.
ŠŤASTNÝ K., RANDÍK A. et HUDEC K., 1987: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČSSR 1973/77. – Academia, Praha, 484 s.

20.03.2007
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791